Olunkas: To já zas loni na oslavy osvobození stavěl s klukama zábrany na chodník a pak jsem dostal k ruce dva skautíky a měli jsme navést Amíky na parkoviště u Plazzy, tedy ono to bylo takové provizórium s pobořenou zdí a tak... Jen jsem nevěděl, která z těch kolon to má být! Ale oni prý to ví, kdo a kam, nacvičovali si ty zájezdy. O.K.. ... Skautíci se snažili, jenže Amíci jen ukázali Viktorku a jeli dál, dokonce i ti v tancích, z čehož byli paf městští poldové, kteří se tam motali, ale nevěděli taky nic a když mi tam pak najeli někam jinam a jinudy, byli zas na prd, protože jsme všechno včetně uvolňování cesty dělali s těmi skoautíky, tlumočícím studentem a jedním černým seržantem...Ale nakonec byli tam, kde měli být...:)
Taky slušný job!

Sisinka: JÓ, chemie...Seděl jsem při ní s dívkou mých snů i když jsem při přesazování předstíral, že mne děsně štve, že nás učitelka přesadila, když jsme s kámošem řešili jisté nutné záležitosti...Dovedeš si představit, že jsme pak chemii mrskal jako kdyžbičem práská a navíc jsme měli skvělou učitelku a chodili k ní i na nepovinný předmět Praktika z chemie! Dokázal jsem při dmychání pětadvacetkrát za sebou sfouknout plynový hořák...
A později jsem jisté biologicko-ochemické pokusy prováděl i s osbami mně blízkými...:??

Ano, souhlasím! Taky jsem četl, že využíváme jen 1-14% mozkové kapacity!
Rozdíl mezi dílkem a veršíky v komentu je ten, že dílko už je taky staršího data /prohlížel jsem si nostalgicky staré komentíky/, veršíky v komentu jsou čerstvé, takže by mělo být poznat, že od té doby jsem učinil jistý posun v myšlení směrem k pozitivnu a samozřejmě jsem trochu hbitější ve skládání ptákovinek!
Proč se to dělá? Satan suď! Na počátku jedou jakési kosočtverce s dvěma proužky náplně, pak dva lidi po sobě skládají vždy dva rohy, takže jsou z toho pak takové šátečky, další hombre má kulaté razítko a picne ho do středu, pak se píchá, nejspíš kvůli provzdušnění i když vzápětí se na to kydne nějaký puding, o kus dál to padá z pásu na plechy, ty zajíždí tak na hoďku kynout a buď se to peče nebo jako zmrazené polotovary pro různé pekárny v OD /Tesco, Albert, Kaufland.../ balí do krabic - dle typu pečiva. Myslinka dělá většinou zakázky pro cizinu. Vlastně se to jmenuje Rina. Myslinka je vesnice poblíž...Mimochodem, zítra mám volno, tak jedu zas...Jsem zvědav, co mne čeká tentokrát!:)

Díky za milá slova!
Doufám, Cindo, že ta Tvá klábosnice pak nekecala nesmysly...;-)
Jinak je fakt, že má basnička by Ti možná dávala jiný smysl v kontextu s tím, k čemu byla - ak jinak, přiřazena jako komentík a samozřejmě v souvislosti i s jinými reakcemi...Ty perličky ve zdejší reakci na Špáďu měly pobavit. Pokud se tak stalo, jsem rád! Legrace a dobré pohody není nikdy dost...:yy

Už jsem se lekl, že si budu muset opravit své mínění o Tobě, Špáďo!
Mimochodem, ta linka jela dost slušným fofrem, já byl krapet nevyspalý, protože jsem po odpolední hrál ještě šachy s počítačem a ráno byl odjezd v pět, takže jsem se málem opařil ranní kávou a posnídal hrst piškotů až na zastávce trolejbusu. A pak: jisté věci činím raději v utajení! X(

jednou jsem celý víkend v jednom skladu štítkovala psí krmení, náš mlaďas tam byl na brigádě a měli velkou zakázku tak se zeptali mě jestli bych nepřišla, přišla, štítkovala, vůbec nic mi nechybělo, bo jsem nemusela myslet, jenomfejeton se mi v hlavě přehrával, doma jsem ho pak za půl hodky vymrskla, jeden z těch lepších, škoda, že už mě tam nechtěj, platili líp než pečovatelká

No jo,chemie mě vždycky bavila a těch experimentů,laborka,sklíčka,mikroskopy...
8-)

Jako obvykle - báseňka v komentu lepší vloženého díla. A že nejlíp se vymýšlí verše, když člověk mechanicky hýbá rukama ( a tudíž dalších 99% kapacity mozku je nevyužito) mohu potvrdit, byť teda píchat do šátečků jsem nezkoušela(mimochodem - PROČ se to dělá?). Zato jsem (rovněž ze zoufalství) vymýšlela blbinky na studentské brigádě, kde veškerá má práce sestávala ze zabodnutí nože a jednoho rychlého řezu (otvírala jsem kuřata, která čerstvě opařená přede mnou defilovala na hácích - drůbeží jatka Modřice u Brna). Jenže pak zrychlili linku (cca 1kuře za vteřinu) a já musela začít myslet na práci, aby mi ten zapíchnutý nůž v kuřeti neujel pryč....:D Tvá práce v pekárně je teda rozhodně lepší ... a voňavější::-(

Ta básnička co je vložená jako dílko mi zavanula starými památníčky nebo nostalgicky patetickými milostnými dopisy. Fakt je, že jako text do popíku by to bylo určitě dneska nadprůměrný.
A pak jsem prolítla přes komenty a když jsem viděla řazení do odstavců, tak jsem si přečetla to tvý blbnutí v práci... no a prskla jsem si svařák na klábosnici, tak jdu vymejvat mezery mezi písmenkama.

Upřesňuji: „...propíchnout...“ mělo být, roztomilé překlepy ale neopravuju. :)

Škoda, že se tvá mistrová smíchy nesvalila na linku, třeba bys ji taky stihnul propícnout; a jestli ta linka nejela moc rychle, možná nejen trojvidličkou...   :D

Shpaadyia: Díky za tu čárku. Jinak jsem se jen potřeboval trošku uvolnit, tak jsem zase bloudil po starých stránkách. Byl jsem dnes na brigádě v pekárně /8,5 hoďky čistého času/ a většinu jsem jen "píchal" třemi izolepou spojenými vidličkami do středu šátečků, co pádily linkou...Aby mi to šlo líp od ruky a nezblbnul jsem z toho, hledal jsem melodie, které by mi sedly do rytmu a vymýšlel k nim i svoje slova. Např: na melodii jedné písně od Schovanek:
Když jsem byl chlapec jako květ,
opíchat chtěl jsem sem celý svět.
Teď stačí mi jen půl linky
v pekárně poblíž Myslinky.

/Pz. Byli jsme dva, na opačné straně pásu!/

Dřív naháněl jsem šotečky,
teď postačí mi šátečky,
co řítí se tu po pásu
s lehkostí modrých Pegasů...

To první čtyřverší zaslechla mistrová a měla z toho záchvat smíchu...Ale krásně se při tom píchalo...X(

Jako text písně ujde, byť „zvolené“ téma je nejmíň stotisícekráte omleté.
Malá technická: Na konci předposledního verše jsem Ti doplnil čárku. Píšeš básně striktně s interpunkcí i na koncích řádků, tak jsem Ti ji tam šoupnul. (Na konci sedmého by být snad ani nemusela, jedná se o volnější rozpor.)