Mám dva kluky,19 a 23, Tess. Začal jsem ve věku, kdy se Kristus důvěrně seznamoval s křížem...X(

Posílám odkazy na dvě autorky, jedna píše prózou, druhá vázaným veršem /ta je teď čerstvá maminka/. Nechtěl jsem samozřejmě podceňovat Tvé mateřské schopnosti /aniž bych co tušil o tom starším potomku, měl jsem Tě za mladší/, jen jsem tak obecně chtěl připomenout, že čas věnovaný dětem není ztracený...:Q)

To je fuk, prostě mi neříkej Inčo.

Mému druhému dítku bude brzy 18, takže jako matka nejsem úplnej amatér.Ale dík za snahu.

Kdybys moh, pošli mi prosím nějaký odkaz na ty texty pro děti přes SZ. Děkuju.:)

A proč by nepředpokládali? Tahle básnička mi opravdu nepřijde jak pro dospělého čtenáře, teda.
Mimochodem, máš děti (nebo teda spíš asi vnoučata)?

Je kouzelné, jak hned všichni předpokládají, že se ze mne stává dětský autor!;-)
Samozřejmě se ani tomu nebráním, děti mám rád ...I když tohle jsem původně psal pro potěchu svého vnitřního dítěte. Jistě Ti nejsou cizí ony teorie o tom, že v každém z nás jsou tři osobnosti: dítě, dospělý a rodič...Někdy převládá jedna, jindy se v dominanci střídají.*)

Hele, Inko, ty předčítáš malému básničky? A co takhle pohádky? Na saspi je píše čertíček 224, mám od ní celou knížku...A taky Kitty má kouzelné veršovánky pro děti, které pobaví i dospěláka...°°°

Inge je pro mne domácké jméno Ingrid, což Ty bys dle mejlíku měla být, Inku mám zafixovanou spíše jako přezdívku Irenky...:)
Každé dítě je svým způsobem jedinečné a geniální, pokud jej rodina a společnost nezkazí a nesrazí do průměru, ba i níže! /Vyčnívat se nad průměr nebo se lišit jinak, se nevyplácí.../
Zato je prospěšné si s dítětem často hrát, povídat si s ním, třeba i zpívat,hlavně nešetřit chválou i za drobný úspěch a když se nedaří, umět ho podržet, potěšit, nedělat z toho hned tragédii a z dítěte hlupáka...Tři roky jsou krásný věk, čekají Tě fakt velké radosti a zážitky. A to stojí za trochu té námahy, chceš-li s nim udržet krok i kontakt...;-)

nic by se nezbouralo kdybys byl opatrnej - ty nic měnit nechceš, já tě nenutím - já se věnovala jednomu místu co mi "skřípe" - nechtěla jsem to odmakat celý za tebe - jen jsem demonstrovala příkladem
tak hezký víkend vinšuju :)

a Tesse mávám pozdravně - ne, nemávám bo to bez slz nebo hubiček nejde, tak jen ;-)

Milá hanelle:
Děkuji za podrobný rozbor i za snahu o návrh změny, která by ovšem nabourala celé dílko, protože všude mám 8 resp. 7 slabik. Nejsem Vrchlický a mé dílko není balada O svatém Řehoři a zubrovi, která je ovšem dokonale vzorově symetrická a je dávána za vzor dokonalosti. Koukal jsem prostě na pohlednici, napadla mne melodie a k ní pak plynula ta slova...*)

Nejmenuji se Inge. Inko mi říkávají, pokud mi na jméno přijít mohou.Jiné zdrobněliny na mne nepůsobí pozitivně.

Jo, nedávno mu byly tři.A že bych ho k něčemu nutila?Má skoro širší knihovnu než já.Jednoduchý to nemám já s ním.Zatím ještě stíhám, jenže jak dlouho...
Mimoto, každá matka si myslí, že její dítě je geniální.:)

A jak tedy? Všiml jsem si, že Ti snad nikdo kromně mne na začátku neříkal Inge, ale Inka. Já si to jen změkčil, ale když to nesnášíš...
Tak ten Tvůj malý už měl další narozeniny? Nedávno jsi psala o dvouletém neposedovi, co Ti hejbe myší...;o)))
Mimochodem, nenuť ho předčasně k činnostem, jimiž by se vymykal průměru. Geniální děti to nemají jednoduché a ztracené dětství jim nikdo nenahradí...

Pokud vím , oříšek se slabikuje o-ří-šek (3). Ze -ši-šek jsou rovněž tři slabiky. U básniček pro děti by se měl rytmus dodržovat striktně, řekla bych

Shimmire, neříkej mi Inčo, je to příšerný.Dík.

Mému tříletému se líbila. Zatím nepíše.:)

Rýmy typu sedí/hledí a tebe/nebe spolehlivě zavádějí hypotetické mladistvé čtenáře (a nedej bože poety) do bažin básnické záhuby.