Shpaadyija: Dík za info!Člověk občas zapomíná na ty mezery třeba i za čárkou v souvětí, za tečkou ataque...
Radostnej fenomén, to jsem ještě nebyl! Tak Ti dík a pokud mne tak opravdu vnímáš a někteří další taky, co víc si přát? *)

Shimmire, programátor počítal s tím, že litweboví psavci by měli znát pravopis, a tudíž i vědět, že za dvojtečkou, středníkem, vykřičníkem..., vždy následuje mezera. :D
Ale existuje i finta, jak napsat písmeno ihned za dvojtečkou, aniž by se předtím zobrazování smajlíků vypnulo, podívej: :D, :D, :D, :D, :D, :D...

Měj se a piš, jsi fenomén, z něhož jde taky radost do duší, a to je třeba!
Špáďa

Olunkas: Ale já se netrápím anebo jen chvilku...Dík za milá slova...;-)

Shpaadyija:Právě mi docvakl důvod zajímaváho fenoménu na litwebu, totiž že vybraní obrázkoví smajlíci se mi do komentu původně zobrazí jako kombinace jistých znaků a po odeslání se změnína obrázky. A pokud se trefím do přiřazené kombinace, tak místo : a D je tu třeba ten skákající melounek...;o

Shpaadyija:Díky za oborný posudek mého naturelu a přiřazení optimismu k mému nicku jakožto jeho neoddělitelné součásti. :rDocela se bavím tím, jak o kousek výše třeba Tess ze mne dělá novodobého samozvaného Mesiáše snažícího se založit novou sektu zarputilých optimistů!:)
Pravdou je, že se člověk s přibývajícími léty buďto stane zapšklým dědkem anebo i nepřízeň osudu bere jen jako jistou variantu z těch možných, která teď právě má navrch.../:-)To, že mne lidé vnímají spíše jako nezdolného psa Filipsa, mi lichotí a popravdě odpovídá mediálnímu obrazu, který se snažím si vytvořit i tomu, k čemu vychovávám sebe sama, ačkoli i já mám své slabé chvilky malověrnosti...;~
K rozboru básně: První dvě sloky vznikly o něco dříve, u těch dalších už převážil můj sklon brát to filozoficky. X(
Místo mou tam opravdu bylo původně svou, ale změnil jsem to vzhledem k předchozímu zájmenu svoji.
Dík za návštěvu a hezký víkend...B-)

Na Tvůj naturel malinká změna ladění, v závěru ale Shimmirovský optimismus z básně víc než prosvítá.
Ve třetí sloce si rytmus na chvíli odběhl za postranní čáru.
Ve čtvrté pak ve verši nezradit světu slabost mou  se mi zdá chybné použití přivlastňovacího zájmena, dal bych zvratné svou, pokuds měl teda na mysli, že tu slabost nesmíš vyzradit Ty sám na sebe. Pakliže by ji neměl vyzradit někdo jiný (zná-li ji vůbec), je použití mou namístě.

newivo: Děkuji Ti, starý vlku! Podobná slova už jsem slyšel od někoho, kdo má ještě o 2 roky více, ale přesto je stále všestranně kulturně činný. Možná ho znáš: Jirka ČUK Ulrich ze saspi, můj krajan...X(

Rezka: Klidně si půjč, co chceš. Nemám obavy, že by sis na mých dílcích namastila kapsu...Ať se stařenky a stařečci zasmějí...;o)

Sisinka: Netušil jsem, jaká romantická utěšitelka se v Tobě skrývá! Vždyť tohle bývala dříve spíše moje parketa, to já jsem se snažil zapomenout na své smutky a rozesmát ty, kteří /hlavně které!/ byli/y/ na tom možná líp než já, jen to hůře snášeli...Pokud se to zdařilo, bylo i mně třeba dál smutno, ale už tak nějak hezky smutno!:)
Nevím, čím jsem si to zasloužil, ale moc Ti děkuji!:r

Skrz vodopád slz hvězdou svítí
z mých očí nová naděje,
člověk tak nějak líp se cítí
a srdce zas pookřeje!

Na rty mé úsměv se teď dere,
cítím se plný nových sil
a příkrov smutku za své bere,
ač prv mne málem zadusil...

Slíznu se rtů chuť maličkostí,
co život lehce osladí,
touhy žár prohřívá mé kosti
a slunečně mne naladí...

A za to dík můj patří Tobě,
andílku v něhu odděný,
již broukám si jak syté robě
a věřím v štěstí ztracený!*)

JC senior: Tak to se Ti povedlo! Co si to takhle dát jako dílko? Moc děkuji!
Doufám, že ani mne neopustí hravost a humor navzdory všem nepříjemnostem, co mi hrozí a že se dožiji veselého a spokojeného stáří tak jako Ty...Zatím si jen opakuji ono čínské:" Měňme velké těžkosti v malé a malé v žádné!" a dumám, jak na to nejlépe jít v praxi...B-)

několik básní tvých jsem si půjčila a chci je číst ve stacionáři
babičkám a dědečkům ve chvilce poezie..
krásně se rýmují, dobře z pusy plynou a oni maj rádi jen
rýmovanou poezii

snad tím nenaruším tvá autorská práva
jde jen o zpříjemnění dne několika lidičkám ;-)

ten stacionář je v plzni v úslavské ul, pod bazénem, kdybys chtěl přijíti si poslechnouti;-)

Ale já nejsem vůbec zarputilý a nehodlám zakládat žádnou novodobou sektu! Spíše si opakuji, že úsměv zaměstná méně svalů než mračení, takže člověk uspoří energii a navíc dělá i hezčí vrásky kolem úst! Ber to tak, že jsem se pokusil vyplnit tady jistou mezeru namísto abych po vzoru jiných jen sázel pesimistická sdělení do řádek volných veršů. Myslím, že takových už je dost, kam se podíváš! Je možné, že třeba už zítra nebudu a pokud si byť jen jedna dušička na mne v dobrém vzpomene a řekne: Byl to fajn milej kluk, bude to ten nejkrásnější epitaf!B-)

Přiznám se - nemám ráda zarputilý optimisty. Připomínají mi takový ty samozvaný spasitele z různejch sekt, jak řvou před zhypnotizovaným davem: Radujte se, Pán vás miluje, halelujá!...
Setrvávat zarputile v optimismu je stejná blbost jako být pesimista 24 hodin denně. Život přece není rovnej jako římská silnice, na který musej legionáři v pochodový formaci držet směr, hubu a krok...
Takže piš, jak to zrovna cítíš a my ostatní si to už přeberem...

Když nic jiného, charakteristický styl Ti nelze upřít. Styl, který je mi sice jako starému cynikovi hodně vzdálený, ale přesto respektovatelný.

maji pravdu, je to pekne... smutna romantika pur