Budeš se divit, Špáďo, ale nedal! Šlo to samo, jen jsem si tak broukal tu melodii a psal to, co mi běželo hlavou už ve verších. Možná jsem byl v jakémsi transu a vstoupil do mne nějaký duch...*)
Mám na tuhle melodii ještě jednu v podobném duchu, jen trochu starší...
Žalman stejně jako Suchý mne svými písněmi dovedou nabudit a inspirovat...:+

Jako bych ji slyšel z úst Jakuba Smolíka. Čtyřslabičný verš dal jistě zabrat, fajn cvičení pro textaře...Udělat radost jakejmkoliv duším dá vždy práci, a už vůbec to nemusí být fajnšmekři vrcholné pozie...

newivo: I pokleslý žánr dovede pozvednout náladu, dokonce i bez ohnivé vody a šesti strun v údolí smutku...To je tou kombinací tónů, která léčí duši.
I když dokonalý prý je jen gregoriánský chorál. Obsahuje prý všechny léčivé tóny. Mám ho na cd a někdy ho poslouchám, jen zpívat to nedovedu i když ta slova jsou, tuším, v té průvodní knížce...

hanele m:Vždyť já vím! Ostatně kde nic není, ani smrt nebere! Místo radosti z postojů to byl spíše smutek z polehu...;o(Klidně kritizuj, já jen zdůvodňoval, proč jsem si vybral právě tuhle rozněžnělou variantu, kdy se mi to líp zpívá. Vždyť i Karel Gott chtěl na svých hitmakerech, aby jeho texty měly na konci veršů hodně "a " a tóny byly patřičně dlouhé, aby se do toho mohl položit...
Některé tóny léčí hned dvakrát: vibracemi uvolňují napětí a prostřednictvím zpětné vazby přes sluch vstupují do duše...Zvláště ty hlubší nebo když se střídají jako v té melodii od Žalmana. Ostatně znám ještě dvě podobné: jednu od Plavců /když v rákosí.../ a tu druhou od nějaké zpěvačky /Ten řeky proud jak přejít mám..../*)

ty mě asi pořád nechápeš.. nesměju se ti a nenapadlo by mě brát ti cokoli z tvých radostí či postojů.. "kritizuju" ti tu jedno jediný slovo momentálně a to bych vytkla každýmu autorovi staršímu 10 let :)

JC senior: Díky! Zdá se, žes porozuměl...Někdy je lepší si zavýt, třeba vlastní texty, než se opíjet namol nebo do sebe rvát moderné produkty chemického průmyslu. Člověku je sice dál smutno, ale tak nějak hezky smutno, to nejhoší jakoby dostal ze sebe a přitom nemá kocovinu ani jiné vedlejší účinky.*)

hanele m: Ano, souhlasím, že i tak by to šlo napsat, ale když se to zpívá, tak -stýl- zní líp než -stel-, člověk se do toho může víc položit a hezky tu slabiku protáhnout. Uznávám, je to k smíchu, když si starý pes vyje jen tak sám pro sebe a odlišně od druhých, ale pokud to pomáhá dostat ze sebe ten nahromaděný smutek a napětí...Přiznávám, že si někdy vyju i takové ty táhlé lidovky jako Teče voda teče přes Velecký majír...Klidně se mi směj...;-)

U táboráku na potlachu, po třetí ohnivé vodě a za doprovodu kytáry si dovedu docela dobře představit jako text romantického trampského slaďáku. To "přijď do snů mých" patří přímo ke klasice pokleslého žánru..

mně šlo opravdu jen o tu postýlku, to už neřekne ani moje 11tiletá Eliška, to mi tam vadí prostě úplně maximálně - netvrdím že chlapi musej být tvrďáci za každou cenu, klidně ať jsou naměkko z krásných chvilek, ať se dojímají a slzí - ale ne v postýlkách!
místo: postýlka má by mohlo být postel jen má, třeba.. a už by to vyznělo líp
a dobrou :)

...postýlka -nepostýlka,
brnkáníčko na správnou strunku
;-)

hanelle m: To já v určitých chvílích zdrobněliny používám, ať už jsem naměkko z jistých krásných chvilek nebo je mi smutno kvůlivá jejich absenci!
A co ty víš? Třeba nejsem chlap, ale transvestita nebo se podrobuji hormonální kůře za jistým účelem jako třeba ten dávný francouzský mistr světa ve sjezdu Killy, co byl pak šťastnou maminkou...
*) Ne, neboj, nic takového nehrozí! Funguju normálně, jen jaksi nejsou lidi a já je ani nehledám...Jen jsem na stará kolena nějak dojímací, dokonce i slzím při některých písních! Mám i drsnější věci, jenže tady nemohu dávat lidové popěvky typu Já Ti ho tam etc...X(

chápu že postýlka ti sedí na slabiky, ale zdrobněliny v chlapské poezii mě vždycky vykoljí