já hrál jen černé na klávesy
ač k bílým sympatii mám
ta bělost mě však trochu děsí
tak věčný řeším hlavolam

zda mám zkusit černobíle
v nesmuteční vložit rám
tu skladbu, kterou z dlouhé chvíle
psal jsem rád a taky sám
X$(

Je hezké, že mi tak přeješ, Flavia, ale já se nikoho nesnažím ulovit na romantiku, jen si tak hraju se slovíčky a snažím se napodobit styl starých mistrů...Koukni se třeba na JC seniora a jeho nedávnou nádhernou báseň.B-)
On taky jako by ani nestárnul! *)

Akhnaton: Snažím se být a všímat si spíše těch hezčích stránek života, třebaže se nevyvíjí vždy tak, jak bych chtěl. Ono mi možná už tolik času nezbývá a vždycky je lepší odcházet s úsměvem. Pak si na Tebe občas lidé i v dobrém vzpomenou...*)

j@newe: Odhalilas mne! Jsem smutný klaun, co se snaží být veselý z přesvědčení, že se pak veselým stane...:+
Pokud pobavilo, je to dobře! Nechci sdílet smutnější část své osobnosti...
Jinak tohle je taky staršího data, i když ne tak staré jako to Tvé nedávné dílko. Vlastně jsem tím chtěl na literu utěšit Severku, měla domácí vězení, smutně brnkala na klavír a pak i o tom psala...Tak jsem jí tohle hodil do komentíku.;-)

ak si taký optimista aj v živote
na ničom inom nezáleží

tzv. pisen zoufalá... "Ničí ji pohled plný touhy, který k ní právě vysílám?"... hrdina tusi spravne, vsak jinak asi neumi... doufam, ze to neni osobni lyrika, neb me to spis pobavilo... mas trochu klaunsky zbusob, se mi zda, byt vesely za kazdou cenu

Milý Shimmir.
Neviem, či si ženy potrpia na toľko romantiky v slovách. Myslím si, že v skutkoch by to malo ten správny rozmer.
Takže Ti držím palce...