Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
zratúvanie
vedľa idúceho vlaku
na slepej
kde sa zdá priďaleko
od teba až po túto báseň
upretý na koľaje sa ma denne dotýkaš

a možno len nemáš síl
na útek
unavený mojím

som ti bremenom kým neviem
kam patrím


najťažšie je udržať rovnováhu
keď dvíham nohu po najvyšší bod
a tak ju rýchlo položím
no do cieľa dôjdem ak ju napriek tomu bodu
opäť dvíham pretože chcem ja viem /

rozprsknuté obrázky za oknom
na predlhej trati
udivene pohládzam
ako prvý raz
a neprezradený plač chradne rozostretý na stole

Léta Páně 2011, dne 3.8. věnováno autorem marta
  
4.8.2011 | 8:01    marta

ďakujem, Vorona..že dobrá klasika
ešteže moja :) klasika
4.8.2011 | 7:57    marta

@Doremifa napsal:

...všechny rozmazané obrázky za oknem vlaku, se vzrůstající vzdáleností zaostřují


ďakujem za zaujímavý komentár ukrytý do metafory
3.8.2011 | 15:11    Doremifa

...všechny rozmazané obrázky za oknem vlaku, se vzrůstající vzdáleností zaostřují
3.8.2011 | 12:38    hanele m

nezamotala.. myslím že to máme stejně.. jen někdy nastane situace kdy věci nejsou jak by měly být.. nebo jak bychom je chtěli mít
3.8.2011 | 12:27    marta

"..čeho se přestaneme dotýkat.. ať už doopravdy nebo "jen" v myšlenkách", to ztrácí na intenzitě až jednou zmizí.."

..preto som za tie dotyky nesmierne vďačná

aby dotýkané nezmizlo
..aby dotýkanie približovalo

som to riadne zamotala asi..ďakujem, hanele, za odozvu
3.8.2011 | 12:22    marta

..ty si ma hádam vedľa tých koľajníc videl :D
3.8.2011 | 12:12    marta

áno, bocco..a každým priblížením je menej dôvodov na plač
3.8.2011 | 12:09    bocco

ak sa prestane dotýkať, možno neublíži, ale chce to, pretože vie, že dotyk v skutočnosti približuje a každým priblížením je menej dôvodov na plač
pekne pozbierané čriepky z koľajníc
3.8.2011 | 12:00    Marek

Já také věřím, čas je jistotou v jinak všem nejistém...
3.8.2011 | 11:21    hanele m

čeho se přestaneme dotýkat.. ať už doopravdy nebo "jen" v myšlenkách", to ztrácí na intenzitě až jednou zmizí.. nebo tomu alespoň čas ohladí hrany a hroty a ono to je a neubližuje
3.8.2011 | 11:07    marta

Marek, ale neprezradený plač chradne..znamená stráca na intenzite
až raz ustane
myslím..no dúfam
3.8.2011 | 11:05    Marek

Dostal jsem se do místnosti s lavicí, stolem a záclonami, kde hrnek ještě voní sedlinou ranního kafe a na talíři jsou drobky z prožitého... Ve dřezu čeká řada pocitů na spláchnutí, jen sítko je zanesené touhou a na dveře nikdo neklepá...