Děkuju, Jenny, že jsi "zašátrala" v archívu:)

bez výhrad - líbí
:-)
obdivuji lehkost a plynulost a obsah, ten je krásnej.

Velká písmerna používám taky jen výjimečně, ale znáš to - když musíš, tak musíš. Tady jsem holt musela:)

na interpunkci a kapitálky mám taky svůj názor - jako čtenářka i jako autorka - jen v nejnutnějším případě :)
tady mi to nevadí
na první přečtení mi víc sedla druhá "půlka", ale napodruhé už se mi to nijak nerozdělilo

Pánové, děkuji za váš obsáhlý výklad. Shrnu to jako autorka: Tenkrát a Kdysi zůstanou velkými písmeny, neboť skutečně jde o (jak jsi to, Špáďo, říkal?) kvazipersonifikaci? No, prostě tyhle dva pojmy jsou pro mě dost důležitý,proto velké písmeno. "Nech mě" bylo v původní verzi kurzívou a bez dvojtečky, takže když teď přidám dvojtečku(bez kurzívy), dostaneme se snad na přijatelný kompromis pro čtení i případnou recitaci.

Koukám, Jardo, že html tagy pro horní index tu nefungují ani s jedním typem závorek. Nebo že by ve vkládání děl to fachalo dobře a jen v komentářích by byla funkčnost html tagů omezená?

Možná to, Jardo, vysvětli v sekci http://litweb.poetickej.net/viewpage.php?page_id=5.

Ano, i s tvým názorem jsem prakticky ve shodě.

Zkusím částečně shrnout / vyvodit závěr:
Pokud se má báseň recitovat, je rozumné interpunkcí nebo i grafikou (kurzíva, verzálky, …) naznačit přednášejícímu, jak dílo správně interpretovat.

Jinak ať si básníci i veršotepci píšou, jak cítí, tj. (striktně) s interpunkcí nebo (méně striktně) bez ní, případně jen s interpunkcí uvnitř řádku a na jeho konci nikoliv*₎…

*[sub])[/sub] kromě vykřičníků, otazníků a jiných členicích znamének k vyjádření pocitů apod.

Viděl bych ji i jako refrén posmutnělé písně, byť rytmus samotných slov zní jakoby vesele.

A k těm verzálám (pro jarduJJ):
U Tenkrát  a Kdysi  by se možná na tomto webu dala použít jenom samotná kurzíva, avšak jako zdůraznění jakési kvazipersonifikace(?) chápu, proč autor použil kapitálky. U „Nech“ je ovšem kapitálka proto, že po dvojtečce se má v uvedeném případě dle Pravidel velké písmeno psát. A když někdo píše poezii veršem sázeným úplně bez interpunkce…

Připadá mi jako obrázek rozmývanou tuší, do kterého sem tam čárneme akvarelovou pastelkou. :)

Pro mě čtenáře hezké počteníčko. Co dodat? Tvým veršům rozumím.

tak jsem zpět.. Přestože se jedná o říkanku, přijde mi to moudré, vážná věc popsaná s lehkostí, umně poskládané verše, plynoucí pocity, ten konec tomu dodává pocit zauzlenosti, připomíná mi hudební "da capo al fine"

Protože už znám hodně Tvých básní, tématicky mě nepřekvapivla. Za svoji technickou dokonalost (umění rytmu a rýmu) by patřila do skript pro začínající autory...

schválila jsem, napíšu koment později, ted musím běžet...