|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
moje tri sestry
oproti za stolom
pod účesmi šedivie únava
v pohľade neha
červeno ubúda z pohárov
hovoria a hovoria
neviem o čom
otec ma vzal za ruku
ináč
ako v detstve keď som spotenou chodbou
zatvárala oči pred najsilnejšou búrkou
aby mi nevyschli a nepáchli
pahrebou a zhoreným
uprostred vravy vnímam len teplo
pozerám ako palcom pohládza
moje prsty a premáham kŕč v hrdle
zatúžila som
premerať si s ním dlane
tmoliť sa poza a tváriť
že nerozmýšľam
prečo ľudia majú dostať jesť tam kde od rána robili
ako sa na motorke pevne držať jeho pásu
keď mi roky nevystačia
nerozplakať sa pri prehre
a pred koncom vety myslieť
na bodku
vonia
ako fialové jablká
čo nám udierali o hlavu v babkinej záhrade
obtiahnem obrázok výraznou kontúrou
a dopijem
na dva glgy
.
Léta Páně 2012, dne 25.5. věnováno autorem
marta
|
|
|
|
|
|
|
|
áno, oslobodzujúce ... ))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Když si čtu tuhle báseň (ale i ty další od Tebe!), přivírám oči a myšlenky přicházejí ke mně jako něžné bludičky a přinášejí mi spoustu zajímavých obrazů. A když si je prožiji, jako bych náhle byl někdo jiný a někde úplně jinde, prostě se zasním...Snad i proto, že přece jen je slovenština poněkud výrazově odlišná, jsou i ty mé představy jakoby zahaleny v mlžný snový opar...
P.S. A jsem rád, že tady máš zase tu původní fotku, hodí se k Tvým dílkům lépe než ta, cos tu jeden čas měla...Malá snivá bludička, to mi k Tobě ladí...*)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ďakujem Vám všetkým, priatelia
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
u podobných tvých textů mám dojem, že by sis zvládla střihnout zajímavou prózu...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Čím to, že mám na krajíčku? Vždyť jsou to jen střípky vzpomínek. No právě! Bez přehnaného patosu skládáš útržky obyčejných příběhů, a já ti to beze zbytku věřím. Umíš.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
mě se chtělo bulet..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Spomienkové, ktoré vanú spod hrudného koša sú ukazovateľom toho, kým sme...
Dojímavá báseň.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Málem jsem přestala číst, naštěstí jsem došla očima k:
otec ma vzal za ruku...a pak už jsem nechtěla nedočíst.
Bezvadná je tahle Tvá...a současně bezvadná je i Tvých jiných
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...jak málo úsměvů nás vyprovází z minulosti
**...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
"tmoliť sa ..." ma vrátilo do detských čias...
nádherná báseň.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
:-) glgy mi připadají dosti kakofonický oproti všemu nad tím, to ano, nicméně celkový obrázek se přímo vpíjí do duše
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
takový jemný obrázek.. až křehký mi připadá.. až jsem o ten konec pak zakopla, ten je takový rázný :)
|
|
|
|
