|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Přiznávám
Přiznávám něhu zas křísím ve stínu oáz a palem
Křídla si vypůjčím z půvabu tváře hrdličko naříkavá
Přiznávám žal potu mísím zítřků zvlněný harém
Pro lásku z mramoru dýšící zrnko pižma krajkovím prosycena
Přiznávám
Léta Páně 2012, dne 22.7. věnováno autorem
Sisinka
|
|
|
|
|
|

|
|
hanele m, děkuji za výklad. Nemyslím si, že by tam třetí sloka nepatřila.
Žal potu mísím Ze zítřků zvlněný harém
(to, pro to, že si člověk najednou uvědomí podstatu života, proč tady je, jaký je jeho smysl, že by chtěl v životě ještě něco dokázat, ale, obává se některých překážek,(změn), které mu najednou padnou do cesty... Burlev, i tobě dík za komentář.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Taky se mi závěr líbí.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
zvukově by mi na konec sedlo přiznám, k tomu pižma
a ten závěr se mi líbí moc, to předtím mi hezky zní ale přijde mi to poskládané jen pro ta slova sama, hlavně třetí sloka je taková pro mne zbytečná co do výpovědi
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
...ve stínu oáz a palem, to proto, že je vše tak pro někoho vdálené, Tess. Jiří, tuto konkrétní sloku, která vystihuje, bytost, tak chtějící a bojící se chladu (proto ten mramor) leč dýšící pro zrnko pižma..., nakonec krajkovým prosycena je elegancí ženy, která umí odejít, ale i přijít. Děkuji za komentáře.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Láska z mramoru... - drsná s ostrými hranami vzájemné neopracovanosti - mnohdy protkaná tmavými žilami cizích vlivů - i hladká na dotyk, jak tělo diskobola **
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Zavanula ke mně vůně Orientu, snad pro ty oázy a palmy, ale slova přeletěla kolem, aniž zanechala stopu. Snad příště.
|
|
|
|