Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Přiznávám
Přiznávám
něhu zas křísím
ve stínu oáz a palem

Křídla si vypůjčím
z půvabu tváře
hrdličko naříkavá

Přiznávám
žal potu mísím
zítřků zvlněný harém

Pro lásku z mramoru
dýšící zrnko pižma
krajkovím prosycena

Přiznávám
Léta Páně 2012, dne 22.7. věnováno autorem Sisinka
  
3.8.2012 | 16:44    Sisinka

hanele m, děkuji za výklad. Nemyslím si, že by tam třetí sloka nepatřila.

Žal potu mísím
Ze zítřků zvlněný harém

(to, pro to, že si člověk najednou uvědomí podstatu života, proč tady je, jaký je jeho smysl, že by chtěl v životě ještě něco dokázat, ale, obává se některých překážek,(změn), které mu najednou padnou do cesty...
Burlev, i tobě dík za komentář.
25.7.2012 | 0:44    Burlev

Taky se mi závěr líbí.
23.7.2012 | 12:51    hanele m

zvukově by mi na konec sedlo přiznám, k tomu pižma

a ten závěr se mi líbí moc, to předtím mi hezky zní ale přijde mi to poskládané jen pro ta slova sama, hlavně třetí sloka je taková pro mne zbytečná co do výpovědi
22.7.2012 | 18:33    Sisinka

...ve stínu oáz a palem, to proto, že je vše tak pro někoho vdálené, Tess. Jiří, tuto konkrétní sloku, která vystihuje, bytost, tak chtějící a bojící se chladu (proto ten mramor) leč dýšící pro zrnko pižma..., nakonec krajkovým prosycena je elegancí ženy, která umí odejít, ale i přijít.
Děkuji za komentáře.
22.7.2012 | 16:42    JC senior

Láska z mramoru...
- drsná s ostrými hranami vzájemné neopracovanosti
- mnohdy protkaná tmavými žilami cizích vlivů
- i hladká na dotyk, jak tělo diskobola
**
22.7.2012 | 12:42    Tessa

Zavanula ke mně vůně Orientu, snad pro ty oázy a palmy, ale slova přeletěla kolem, aniž zanechala stopu. Snad příště.