Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
V zajetí
V zajetí chvilkové módy
strkám hlavu do písku
A přemlouvám se k modlení
S rozhořčením, že svět ovlivní jen
zločinci a šílenci
Se smutkem, že já nejsem ani jedním
Utíkám před nahými těly
a bojím se už jen náznaku intimity..
Léta Páně 2011, dne 27.5. věnováno autorem PadlýAnděl
  
27.5.2011 | 15:18    PadlýAnděl

Děkuji za Vaše názory.. Ano původně to bylo myšleno tak, že lituji, že nejsem ani zločincem ani šílencem..
27.5.2011 | 14:36    Cinda

Všichni občas strkáme hlavy do písku, jde jen o to, aby se nám v tom nezalíbilo a hlavu jsme zas zvedli.
Myslím, že vypsat se z pocitů beznadějna je dobrá terapie, taky mi to tak funguje a zabírá.
27.5.2011 | 12:36    Marek

Možná by textu prospělo nebýt tak sevřený okolním prostorem...

"Se smutkem, že já nejsem ani jedním" - lituješ tedy, že nejsi zločincem či šílencem?

Co oceňuju, je pocit, co z toho na mě dejchá, neutěšenej, pocit nepatření nikam, zmatku, bezradnosti... To působí...