Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Za bezvětří
Za teplých večerů, kdy se nehnou listy stromů
Věříš v šampaňské, martini a rychlou jízdu,
zatímco já věřím v rum, levné víno a ideály
Ty vše znáš
a já vším jsem
(Za bezvětří)
se svět zdá jiným,
připadá nám jako místo k žití
(Po požití)
kdy já skáču a Ty hledáš schody
Z úst se derou slova tak často propíraná
Dokud je nenásledují kapky dešťe
a nová rána
Léta Páně 2012, dne 22.6. věnováno autorem PadlýAnděl
  
26.6.2012 | 15:33    rezka

tý vado anděl...normálka čtu příběh a jak je příběh žije to, za mě jo
24.6.2012 | 21:24    Hypnos

ano, po požití se zdá být všecho lepší, teda, když se to nějak zvlášť extrémně nepřežene
22.6.2012 | 19:37    Flávia

Každé slovo je tu so svojím významom, nič navyše, nič nechýba.
Optimálna báseň. Teda z hľadiska existencionálneho konštatovania.
22.6.2012 | 19:16    Cinda

ano, tak tahle tvá se mi líbí, i když někdo možná namítne, že jsou v ní znovu zmíněné, už stokrát popsané protiklady. myslím, že pokud jsou popsané tak přirozeně, jak je to zde, je to úplně v pořádku. jsou prostě věci, co se některým lidem musí troubit pořád dokola, třeba i to, v čem je to skutečný štěstí... z tvého textu tu spokojenost s vlastním stavem cítím.