|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Polobdělá
někdy se budím unavená závojem snu když tápu zpět celý svět pad mi na ramena ne prvně a ne naposled
oči mám ještě v bezvědomí v konečcích prstů chybí cit ze spánku ven se cesta lomí do další z denních realit
nezbývá nežli vymést z hlavy orvaná křídla nočních můr příběh už sám se dovypráví započal v a-moll, končí v dur
Léta Páně 2011, dne 14.4. věnováno autorem
Tessa
|
|
|
|
|
|

|
|
... závěrečná sloka je má oblíbená... dík za tvá slova
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
mezi spánkem a bděním mě někdy napsadnou krásný slova.. rýmy.. a pak se proberu a všecko je pryč - vymeteno i s nočníma můrama :) celá se mi četla dobře ale nejvíc na mne asi zapůsobila ta závěrečná sloka
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
zrovna čtu ukázky povinný četby a zrak mi zůstal někde mezi timhle a povinnosti jsou teď tabu. to je..typ básně,která by mohla zdobit školní čítanky pro střední školy a vůbec nikomu by to nemuselo vadit. mně určitě ne:)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
...joj, to je tak příjemné přečíst si poezii v klasickém formátu...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Jo, tak tu se můžu upamatovat a to znamená, že mám palec směr vzhůru. Akorát ta poslední strofa (obrátit dvojverší), no tak to mám furt stejně.:)Pěkná.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
@labuť napsal:
Příjemně plyne při čtení a ukazuje střípky života, co nám padají na bedra, někdy v lesku, jindy v šedém závoji... Dík, že ses zastavila a četla..:)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
@jardaJJ napsal:
jasný vorvaný ploutve vorvaňů by tam asi nešly a můry, to já rád četlo se mi to dobře, a taková ta stylistika do tý řeči poetiky, co mi vadívala, nevadí no, člověk si zvykne na všecko je to dobrý čtení no vorvaný ploutve vorvaňů jsou moc velký, nevešly by se do hlavy (teda nevím, jak do tvé, ale do mojí určitě ne);-)... Jak - člověk si zvykne na všechno? Chceš říct, žes už otupěl nebo že se ti nechce pořád opakovat, že stylizování je na prd?:D No, já už asi jinak psát nebudu...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Příjemně plyne při čtení a ukazuje střípky života, co nám padají na bedra, někdy v lesku, jindy v šedém závoji...
|
|
|
|