|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Na prahu
staccato na dláždění
ozvěnu láme v pase
samota rozlila se
do ulic města
na prahu mého bdění
čekání tvé si stele
ve větě rozjitřelé
zkouší noc přestát
Léta Páně 2011, dne 3.5. věnováno autorem
Tessa
|
|
|
|
|
|
|
|
@Milan napsal:
Málo slov někdy řekně hodně. Líbí se mi. Popravdě, Milane, nejvíc někdy řekne úplné mlčení, ale to se mi do veršů ještě nacpat nepodařilo;-) @Indigo napsal:
Aby mi zněla po mým, musela jsem si přehodit vždy třetí verš se čtvrtým v každé strofě.
Jo, ta úspornost je libočtivá. Pěknej kousek. Přehodila-lis, pak se to už nerýmovalo, ale pokud se ti tak pozdávala báseň líp...proti gustu...:) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
@terezahol napsal:
ta první strofa mi přijde opravdu miniaturně povedená a náladová, u druhé už jakoby mi při čtení docházely síly, nebo ta příchuť prchala. Rýmy (a systém jejich užívání) se mi víceméně líbí (akorát mi nesedí města a přestát, ten druhý by podle měl mít oba vokály krátké, aby to lépe znělo), jediné, co mne vyloženě "zadrhlo" je tak trochu "poezie genitivů" (tento pojem mi kdysi skoro do každé básně ještě na předchozí epice, než je nyní, psával jindra) - "prah mého bdění", atd., spíš je to osobní, že podobná spojení moc nemám ráda a myslím, že by se měla užívat opatrně, a zde jsou dvě hned po sobě... to je můj celkový dojem. Děkuji, Terezko, za obsáhlý komentář. Miniatury mi moc nejdou, mám tendenci myšlenky spíš "rozmazávat" než zhušťovat, možná proto ta druhá sloka ti přišla "neostrá". A pokud jde o tu genitivní metaforu, snažím se jim vyhýbat, což moc nejde, ony jsou tak svůdně malebnéX$( , ale tady je jen jedna, tu druhou jsem při nejlepší vůli nenašla (ještě 1 inverze - kvůli té mě vytahá za uši určitě Ivo), ale jinak nic.. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ta první strofa mi přijde opravdu miniaturně povedená a náladová, u druhé už jakoby mi při čtení docházely síly, nebo ta příchuť prchala. Rýmy (a systém jejich užívání) se mi víceméně líbí (akorát mi nesedí města a přestát, ten druhý by podle měl mít oba vokály krátké, aby to lépe znělo), jediné, co mne vyloženě "zadrhlo" je tak trochu "poezie genitivů" (tento pojem mi kdysi skoro do každé básně ještě na předchozí epice, než je nyní, psával jindra) - "prah mého bdění", atd., spíš je to osobní, že podobná spojení moc nemám ráda a myslím, že by se měla užívat opatrně, a zde jsou dvě hned po sobě... to je můj celkový dojem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aby mi zněla po mým, musela jsem si přehodit vždy třetí verš se čtvrtým v každé strofě.
Jo, ta úspornost je libočtivá. Pěknej kousek.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Málo slov někdy řekně hodně. Líbí se mi.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji za návštěvu i vaše komentáře. Je to jedna z mých starších,
"odžitá"....
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Má zřetelnou atmosféru a já mám ráda, když mě do sebe „vsákne".
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Formálně vytříbená pocitovka bez bázně a hany.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
... největší samota je uprostřed davu v ulicích města...
***
|
|
|
|
