Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Čistá láska
Čistší láska než psí není,

pravil básník suše,

lajku svou pak přivolal,

poslal jí šíp z kuše.

Léta Páně 2011, dne 19.10. věnováno autorem ospre
  
|<   01  02  >|
22.2.2012 | 10:57    ospre

Za málo, Jenny.
22.2.2012 | 10:17    Jenny

děkuju.
21.2.2012 | 19:35    ospre

Milosrdná smrt. Ta "lajka" byla nemocná. Byl to můj pes...
21.2.2012 | 19:25    Jenny

jako dobrý :-) až na poslední řádek, kterej jsem nepochopila,
takže?
:-)
12.2.2012 | 15:21    Jan Hornicek

Šípy se střílí z luku. Z kuše jsou to šipky. Pravil básník suše. To mi znělo už trošku příjemně, pak se to zase pohoršilo. Důkaz sporem? Matematici by se divili....
22.10.2011 | 10:26    ospre

Máš možná pravdu, j@newe. Mohl by si myslet, že jde o výplod krutého cynismu. Autor by neměl vysvětlovat své dílo. Zde jsem to z toho důvodu raději udělal.
21.10.2011 | 23:47    j@newe

myslim, ze kdyby to cetl nekdo, kdo nevi, ze lajka byla nemocna, tak by tomu mozna moc nerozumel
21.10.2011 | 10:34    ospre

Druhému se to radí dobře, co? :D

Vždyť já to přece taky vím, jen to mi nějak nejde...
21.10.2011 | 10:26    Cinda

jo. právě k tomu jsem tě chtěla dovést, ospre... nevíme stoprocentně, co je dobře, pokud jednáme podle toho, co si v danou chvíli myslíme, že je správný, jediný řešení je pak přijmout to, co jsme udělali i vnitřně tak, jak to je. nedrásat se a umět jít dál.
21.10.2011 | 10:21    ospre

Já ti rozumím, Cindo. Když ti řeknu, aby ses netrápila pocitem ze selhání, bude to zbytečný, já vím. Ale představ si, že bys ho přivedla tzv. "včas". Co ale znamená to včas? Věř tomu, že pak by sis vyčítala, jako já, jestli ses neunáhlila. Jestli jsi neměla přece jen ještě počkat. I když to vypadalo, že se trápí. On ti ale o svém stavu referovat nemůže, a zázraky se někdy dějí...
21.10.2011 | 2:54    Cinda

tohle je vždycky zlý, samozřejmě, každý, kdo jsme někdy měli zvíře a kousek citu v sobě to chápem. ale zkus se na to kouknout právě z tý druhý strany. taky si vyčítám, vyčítám si, že jsem to neudělala včas a neuměla ho k tomu vetovi odvést... protože to nebylo tím, že bych ho měla raděj, než ty toho svého nebo proto, že bych jen pochybovala jestli je to správný. cejtim to jako svý selhání a svou vlastní sobeckost a alibismus, že jsem mu nepomohla.
20.10.2011 | 10:21    ospre

Není nad milosrdnou smrt stářím, to ano. Když pejsek skoro nežere, každý krok mu působí bolest... tam není o čem pochybovat, na co čekat. Když je plný života, a ty přesto musíš, je to hrozné. To je, jako když si kůň zlomí nohu při závodech.

Smrt každýho zvířátka mě bere. Mně je líto i přejetýho ježka.
20.10.2011 | 9:00    Soňa

Ospre já vim..Těžko se na to něco píše. Nemyslela jsem to tak, že mám nadhled, nemám. Je to strašně let, měli jsme kůzle, kterýmu sousedovic vlčák prokousl krk. Ochrnulo, ale jinak bylo v pořádku..Jinak jsem celej život měla psy a vím, že není nad milosrdnou smrt stářím..
20.10.2011 | 8:44    ospre

V mém případě se pochybností nezbavím nikdy, Hanele. Ten pes byl jinak zdravý, jako řepa. Jen mu něco důležitého přestalo fungovat...
20.10.2011 | 8:41    ospre

Přivést chodícího psa do ordinace, Soňo, být s ním až do konce a pak si odnést jeho mrtvé tělo, je neobyčejně silný zážitek... Mám pocit, že i pro veterináře. Tohle jim na jejich práci fakt nezávidím...
|<   01  02  >|