Zároveň se přiznám, že bych se v blízkosti bezdomovců cítila mizerně. Můj soucit je také akademický, a nemůže být jiný, protože žijeme ve světě, který nás formuje. Nechceme se lišit od většiny.

Je to tak. Celá naše euroatlantická civilizace je falešná, pokrytecká. Nad utrpením zvířat se dojímáme, lidská bída nás nezajímá. Tohle nemůže mít budoucnost.

Oháníme se humanitou, ačkoli jsme ohromně nehumánní. Mocní našeho světa mají plné pusy frází, lidských práv atd. a je to jen alibismus. Nechají lidskou bytost zajít bez pomoci.

Bezdomovci jsou lidé nemocní.

Bezpochyby. Bezdomovectví rozežírá tělo i duši jako rakovina. Jenže před tím, než se člověk stal bezdomovcem, mohl být docela zdráv. Třeba s vysokoškolským diplomem v kapse. Jen ho společnost, připadně životní partner už nepotřeboval. Kam s odpadem? Ven z bytu, ven ze zaměstnání... na ulici! Tam je místa dost. Bezdomovci jsou nejlepší antireklamou kapitalismu.

Bezdomovci jsou lidé nemocní. Za socíku bývali umístěni na psychiatrii - a bylo jim to ku prospěchu. A nejen jim. Trpěli i nakažlivými chorobami. Ona taková TBC nadělá hodně problémů. Rozebírání staveb taky něco stojí. Pokud to dělají flákači, je to jiné, ale na ulici se často pohybují i lidé psychicky nemocní. V jejich případě selhávají instituce, ale i stát. A ti, kteří nacházejí radost v alkoholu, bez kterého nedokážou existovat, jsou také nemocní a promoření nakažlivými chorobami. Řešení by bylo zvládnutelné, pokud by byla vůle. Jakmile někdo zjistí, že se i na tomhle dá vydělat, budou se na bezdomovce pořádat hony, aby bylo o koho pečovat - za prachy.:o

nejhůř je těm, kteří mají bídu a navíc nedovedou snít a na chvilku se tak odpoutat od té mizerie.

Já nemám bídu a dovedu snít, takže tohle se mě netýká. Ale bezdomovcům bych něco takového neradil. Leda že by se dokázali odpoutat od svého fyzického těla. Oni se o to vlastně pokoušejí. Za přispění krabičkového vína...

Proto máme pohádky. Sníme o zemi, kde je všechno fajn a kde dobro vždycky zvítězí. Jsou lidi, kterým je doopravdy zle, a nejhůř je těm, kteří mají bídu a navíc nedovedou snít a na chvilku se tak odpoutat od té mizerie.

Ano, byla bída. Ovšem i při té nejhorší mizérii fungovaly zákony, které těm nejbědnějším dávaly jakous-takous šanci. Nikdy nikdo neusiloval člověku o jeho holou existenci. Snad jen Hunové, Turci, Vikingové a jiní nájezdníci před mnoha staletími. A dnes? Stačí nepatrný, někdy ani nezaviněný dluh a exekutor klidně člověka připraví o střechu nad hlavou, což je vlastně ohrožení jeho fyzické existence. Ochrana před touto zvůlí? Žádná, anebo velmi bezzubá. Leda vzít právo do vlastních rukou a jít si pak sednout do kriminálu. Strava, ubytování zadarmo... já bych to tak řešil. Je to určitě lepší volba, než zmrznout pod mostem.

Asi se mnou nebudete souhlasit, ale žádná kaše se nejí tak horká... Vzpomínám na doby, kdy jsme mívali jedny lepší tepláky do školy, horší byly na ven, později jsme plynule přešli na sukně atd. Člověk si ani neuvědomoval, že má víc, než třeba před rokem. Nebyli jsme chtiví, ale toho, co jsme měli, jsme si vážili. Teď se bojíme, že ztratíme část toho, co máme. Stát se to může, ale lidé se nechají odírat jen do určité míry. Jde o to, jak dlouho to bude fungovat. Oni jsou Češi svérázní. Myslíte, že před námi je bída a hlad? Existuje jedna výrazná tradice, a tou je defenestrace. Víme to všichni. Ti nahoře i ostatní. Také je dobré si opakovat poučení z Orwella: ti nahoře tam chtějí zůstat, ti uprostřed chtějí nahoru a ti úplně dole by rádi o stupínek výš. Udělají proto maximum, tzn. že část svých sil obětují i pro blaho národa. Před volbami bude líp, uvidíte!;-)

Nejen jídlem živ jest člověk.

To zajisté... jenže jíst musí, jinak zemře. Tady nejde o to, aby někdo byl na mrtvici z toho, že nemá na lososa, že tuňák je jaksi pro něj nedostupný. Mít majetku víc, než člověk potřebuje? Na co? Kvůli starostem? Ne, takhle to nevidím. Každé zvíře ale musí mít svůj pelech, střechu nad hlavou a o tu začíná mnoha lidem jít... to je ten velký průser.

Nejen jídlem živ jest člověk. Mít plný žaludek dobrot je jistě příjemné. Mít majetku víc, než člověk potřebuje, to je nepochybně moc fajn a znamená to určitou jistotu. Lidská existence ale probíhá i v jiné, vyšší rovině.Přistupovat k budoucnosti s pesimismem asi není to nej, ale děláme to. Když poslouchám TVzprávy, mám dojem, že lidský svět je o katastrofách, tragediích a všemožné ubohosti. Skutečnost je jiná, stačí se zamyslet a neřídit se prvním dojmem.:)

Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.

Ano, ale to jsme už na tom tak, že se máme tímhle utěšovat na začátku jednadvacátého století? Co bude dál? Také se říká, že nikdy není tak dobře, aby nemohlo být lépe.

Možná budeme hladoví, možná otrhaní a ubozí, ale jen když nám nechají holé životy.

Zbývá položit si otázku, jaký smysl má pro člověka takový život... tedy spíš živoření, pouhá fyzická existence.

Utěším Vás: Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Možná budeme hladoví, možná otrhaní a ubozí, ale jen když nám nechají holé životy. Vždycky se najdou někteří, kdo jsou hodni politování. Dokud dýcháme... Živoření prý prospívá zdraví? Taky mi to připadá jako blbost, ale vsadím se, že nějaký parlamentní trouba to brzo pronese. ::-(

Mám nepříjemný pocit, že doba na srandu skončila. Na sebeveselejší častušky už nebude mít nikdo náladu. Chuďasové, a v konečném důsledku ani boháči ne...

Škoda, ono to bylo umění, stvořit veselé propagační rýmování. Dnes se cítíme býti na jiné úrovni, ale není tomu tak, protože básník, který dokáže vzbudit nadšení je talentovaný umělec. Vítězslav Nezval a jeho "Znám zemi blízko pólu" se mi líbilo stejně, jako jeho Manon. Sice to je od častušek notně vzdálené, ale i tohle bylo umění, i když poplatné době a jejím ideálům. Dodnes se mi občas vybaví Ščipačevovy "Sloky lásky". Škoda, že ideologicky podněcovaná nevraživost proniká i do umění. Proto je i na častuškách něco super, třeba i ta obyčejná sranda.