Naaranžovala jsem do výlohy zbytek oceněných knih z nového zboží. Zbývala půlhodinka do zavírací doby. Měla jsem ještě čas urovnat knížky z hromádky do regálů. Kámasútra měla své místo, stejně jako Rozum do kapsy, ale co si počít s knihou Jak pečovat o knír a kam jí zařadit? Zadívala jsem se na diskutovanou knihu Mein Kampf a vzpomněla si, že mám ve skladu spoustu květin za to, že jsem knihu schovávala pod pult. Chtělo se mi kytky vyhodit do koše, ale „kytky za to nemůžou" řekla jsem si.
Čas utíkal. Do obchodu vstoupili tři zákazníci. Taková parta kluků. Vrátila jsem se za pult. Nepozdravili, na což jsem bývala lehce alergická. Důrazně jsem tedy pozdravila první a zeptala se co by si přáli.

„By sem chtěl životopis satana" ozval se patrně mluvčí celé party.

Odpověděla jsem věcně, že životopis satana nemám. Spíš vybafl, než se ptal dál

„a jak to, že jako máte za výlohou papeže? Já si chci přečíst něco vo ďáblovi…“

Napadla mě kacířská myšlenka, že by se leccos o ďáblovi dočetl jistě i v životopisu papeže, ale tehdejší Jan Pavel druhý, si takový žert nezasloužil.
Odpověděla jsem, že můžu nabídnout okultní vědy, čarodějnictví, knihy, které jsem měla v literatuře faktu. Rozčílil se, co jsme to jako za knihkupectví, když nemáme životopis satana a že upřednostňujeme podle všeho křesťanství. Prý si chce přečíst něco o začátcích satanismu.
Po chvíli jsem si uvědomila, že jejich nespokojenost, úzce souvisí se třemi šestkami, které měli všichni na tričkách. Vůdce party mě spaloval pohledem, což umocňovaly kolty proklatě nízko. Nechtělo se mi všechny ty šestky násobit. Strašné číslo… „tady končí legrace".
Usmála jsem se a gestem ruky naznačila, že ještě není vše ztraceno. Museli si všimnout, že mám v očích radost malého dítěte nad tím, že mě napadlo, jak jim vyhovět, aby odcházeli z obchodu spokojeni. Otočila jsem se k regálu s dětskými leporely a oddechla si. Ještě tam byly dva zbylé kusy. Rozložila jsem na pult knížečku O čertíkovi vykopnutém z pekla. ...
Aniž bych je pustila ke slovu, zvesela jsem knihu popsala.

„ Vidíte, přece tu pro vás něco mám. Toto je kniha pro satanisty začátečníky, je tam spousta obrázků, hezké říkanky a na závěr poučení, co se s takovými zlobivými čerty může stát".

Než se stačili nadechnout, dodala jsem, že je ta kniha za příjemnou cenu, asi 35 korun a pokud by byl větší zájem, protože jich je jistě víc, nabídli bychom jim množstevní slevu.
Tři šestky na tričkách se rozhořely hněvem.

„Tak srandičky jo?" zamutoval hlavní čertík celé skupiny.

Připomínali spíš kreslené postavičky Horáčka a Pažouta z Macha a Šebestové.

„Srandičky?, to bych si nedovolila, ze zákazníků si dělat srandu" a pomyslela si, jak osvěžující by bylo, kdyby měl člověk schopnost umět se zasmát v pravou chvíli sám sobě.

„Ještě vo nás uslyšíte" zahrozil a zabouchl dveřmi za celým dnem.

Zamkla jsem. Než jsem odešla, dala jsem do výlohy, hned vedle Krtečka, zapomenuté leporelo O čertíkovi vykopnutém z pekla. Snad aby si děti nemyslely, že dávám přednost knížkám o zvířátkách.