Jo, oči jsou výš, než srdce a u mnohejch i na tom pomyslnym žebříčku... ono je to srdce taky hlouběji a tak spousta lidí nestojí o to dostat se až k němu, stačí jim prostě ty mělčí průniky.
A ještě ke všemu to mívam tak, že víry těžkejch slov se už ventilovat, protože jsem na to už tolikrát dojela a nejsem si jistá, jestli je to správný, zavírat takový víry někde vevnitř, aby z toho někdy nebylo nějakym podivnym hnutí třeba tsunami.

No, hanele, dnes si odnáším jen jeden verš

oči máme výš než srdce

na druhou stranu, tento výňatek vydal za celou báseň.

Štěstí jenom jako... sevřené, zapřené, vykoupené... čím asi?

první sloka je jako popis nevěry no vlastně celý je to jako zakázaná láska..
(a že muži se zamilovávají očima a ženy ušima je dávno známá pravda že)

hm, úvod mi akosi nešiel
no od lámania chleba ..veľmi výrečné /dokonca viacrozmerné..pre mňa/

nechtěla jsem to natahovat úmyslně, nedošlo mi to obřádkování - tak kdyby se ti chtělo, klidně ty obřádky zruš a nech jen ty mezery mezi odstavcema - a když ne, nevadí, už víckrát scrollovat nemusíš :)

stoupám na špičky
lezu na strom
šplhám na stožár

skláním se...
abych uviděl
tvoje oči