Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
ustelu ticho v hluboký břeh
.
vlci v nás
si vyberou barvy
a ruku k olíznutí

rozlámané světlo
se složilo v obraz
který zní

nádech smutek
výdech radost

zadržený dech..

usteleš ticho
v hluboký břeh

vykřiknu
.
Léta Páně 2011, dne 21.10. věnováno autorem hanele m
  
12.1.2012 | 18:40    rezka

vlci v nás jsou to lepší v nás, vlci mají pravidla a dodržují je :)
17.11.2011 | 19:46    Flávia

Zaujímavé obrazy.
Hneď prvý odstavec mi zarezonoval, pretože "vlci" v nás poctivo čakajú...
22.10.2011 | 10:53    Sisinka

A právě ten "výkřik" mně dostal,to prozření...
21.10.2011 | 22:25    Indigo

Já nevim. Ta absence osobního zájmena v závěru, třeba:
a já vykřiknu, mi jednotlivý slovní obraty rozsekává do úseček od bodu A do bodu B a zase konec.
Tady si třeba víc než kdy jindy uvědomuju jak jedno nebo dvě slova můžou dopomoct údernějšímu výrazu.
21.10.2011 | 15:58    marta

mám pocit, že toto je iná hanele..úsporná
prvá sloha zahnala do úvah, no s druhou som si ešte celkom neporadila
záver zabolel..tichom

/a priznám sa..nebyť Mareka, erotickú rovinu nevycítim..veru, ach/
21.10.2011 | 10:58    Marek

Pro mě to má dvě roviny - duchovní a erotickou - a obě mají co do sebe :-))