Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
spočítám poli jeho vrány...
.
...až se dopočítám k tvému jménu
vrostu ti do první kypré brázdy
pod nohama...

budeš mě zalévat
a já ti budu rodit

sny a naději
.
Léta Páně 2011, dne 28.10. věnováno autorem hanele m
  
12.2.2012 | 19:45    hanele m

hérečka :)
12.2.2012 | 15:14    Jan Hornicek

Připadá mi to jako poměrně jednoduchý nápad myšlenek, jen ozdobený zvnějšku přívěsky slov. Tá báseň v tom je útlá až vychrtlá. Slova jí nejdou dovnitř, ale jen kloužo po povrchu... Jak kdybych věděl co chceš říct, jen kolem toho děláš zbytečný divadlo.
31.10.2011 | 10:16    Indigo

Evokuje syny v posledním dovětku. Zajímavá práce.
30.10.2011 | 21:24    Hypnos

a já bych řek, že je to tak akurát
30.10.2011 | 16:26    irem

Myslim, ze v tomto pripade nazev predcil dilo samotne.

Snad jeste dodam, ze text je svazany do velice maleho prostoru a zda se mi skoda toho rusiveho opakovani pocitani v nazvu a prvnim versi.
29.10.2011 | 8:50    hanele m

Vláďo, jak pro koho :)

Wiener, všecko je vždycky nejmíň dvojsmyslné - a dík za vránu :)

a díky všem tu, za čtení a komenty
29.10.2011 | 0:48    Špáďa

Sny a naději — není to málo?
28.10.2011 | 20:03    JC senior

Realita: ženy rodí, muži zalévají (nebo nalévají?) sami sebe.
=o)
28.10.2011 | 19:58    Marek

Já bych řekl, že když by dva lidé dokázali žít spolu na těchto základech, byl by na zemi ráj... Tohle by si měli manželé slibovat na radnicích a v kostelech, geniálně naformulované...
28.10.2011 | 18:44    Olunkas

zdá se to být tak geniálně jednoduché, jenomže o tom to asi je...
vypadá to, že ti to jde úplně samo...
vystihnout pocit tak přímočaře