LitWeb

Registrace

Kontakt

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

zlodáma

koktejl našich dní
protřepat a nemíchat
všední s nevšedním
nehlasy... neticha

kouzlo okamžiku
mezera ve věčnosti
po explozi díků
nejisto pod hrudní kostí
a pod námi jen země plochá

jsem bronzová socha

...s hliněnýma nohama

Léta Páně 2012, dne 29.3. věnováno autorem hanele m

Kategorie: Poezie miniatura


	31.3.2012 \| 1:54 Cinda

			nejisto pod hrudní kostí... ale jisto v tom, že jsem si tu u tebe přečetla zajímavej text

	30.3.2012 \| 9:20 marta

			vedela som, JC, že sa chytíš a takto pekne..vlastne ani nie pekne..skôr rýdzo ďakujem

	30.3.2012 \| 8:48 JC senior

			Možná, Marto, zkusme budoucnost. Bronzová socha lidské pýchy se v mezeře věčnosti mění v pouhou hlínu. Od nohou...

	30.3.2012 \| 8:01 marta

			oh, JC..ja som sa potrepala ešte ďalej k Danielovi a Nabuchodonozorovi..no veru len neviem, či je to do minulosti, či..? ale ani o tom to zrejme nie je

	29.3.2012 \| 20:08 JC senior

			..nějak mi to připomělo Golema, nejspíš jsem se protřepal někam do minulosti, ale vím, že o tom to není **

	29.3.2012 \| 16:57 Dota Slunská

			Až se ve mně zachvělo (nejvíc po explozi díků).

	29.3.2012 \| 16:54 Flávia

			Zlodáma a zlošach:) Hanele, originálnu sochu si stvorila, len čo je pravda.

	29.3.2012 \| 11:45 Tessa

			Jsou-li hliněné nohy nedílnou součástí té země pod nimi, pak stojíš pevně. A nejsou-li...pak stačí nejisto pod hrudní kostí a roztaje i bronz...