trochu mi to přijde spíše jako výčet, když se drtím "láčkovce, členovce" a nebo pak třeba finanční produkty pro pokročilé.
Asi moje chyba, nějak v jednotlivých obrazech to chytlavé nebo nutící k přemýšlení nevidím..
jojo, vím, haiku, každá sama za sebe, ale buď si já a tento žánr prostě nesedneme, nebo pořád čekám, že i to třepotavé, drobné, lehké, nahodilé něco předá :)

děkuju, Cindo - já měla k haiku docela vlažný vztah, nějak jsem ho moc nechápala a moje první pokusy byly spíš natruc těm co vypadali nebo chtěli vypadat jako že haiku rozumí
pak jsem tomu trošku přišla nachuť a s pár jsem byla docela spokojena.. a potom mi přítel přivezl sbírku haiku Kobajašiho Issy.. četla jsem ji sama a pak ještě jednou s ním ve vlaku - a zadávali jsme si vzájemně haiku abychom na ně něco napsali (to tu mám, ty výsledky) - nesnažila jsem se tehdy psát haiku ale vnímat ho - nějak se mi dostalo pod kůži a zalíbilo se mi to
no a pak jsem narazila na tu akci co jsem dala do Novinek..

myslím, že jsou to jedny z nejhezčích, co jsem v českém hájku četla :-) podle mého se dobře trefuješ do základní filozofie haiku, věřila bych ti i že z tebe vypadly při popíjení čaje v altánku japonské zahrady...

děkuju nevím ani kolikráte :)

haiku háječku, haiku zelený...:) o tom co je a co není haiku v českém prostředí, a zda je český jazyk k této formě vůbec vhodný (hlavně zvukově), dají vést nekonečné debaty. Nakonec Japonec:) Faktem je, že oblibu má značnou, i když nutně nemusí být ve formátu 5-7-5. Ale tady se to vcelku povedlo, má to přírodní téma, dějovou linku, "zvuk. Autorka o haiku cosi ví. Pro mě nejvíc poslední dvě:)

nestuduju, jestli je to haiku
ale při čttení se mi opravdu vybavila pokojná krása, zalitá slunce, ale přitom žádnej kýč
sakra, proč je dneska taková zima

naozaj hladí a pritom hľadí a pýta sa kde si krása...?

obdivuju jak umíš vejít se do té formy.a přitom je to dobré i obsahově..

Hanele, nechala som sa Tvojimi haiku upokojiť. Myslím, že psychoterapia cez haiku by mohla byť veľmi účinná metóda. Hlavne s takými prítulným ramenom prírody.

Bych řekla, že duch básně je přednější. Do 5-7-5 můžu vybrat třeba jména z telefonního seznamu, forma bude splněna,ale bez originálního náhledu na zdánlivě obyčejnou věc - "drobnůstku" to bude jen slupka bez jiskry...

já si přečetla už dřív nějaký originální haiku, samozřejmě překlad, kde tedy ona u nás udržovaná forma 5-7-5 nehrála žádnou roli - a moc se mi líbily
napsala jsem pod jejich vlivem nějaké miniaturky (mám je aj tady) kde jsem se naopak nesnažila o žádnou striktní formu
ale tu formu 5-7-5 jsem si už párkrát zkusila taky
jenže tady jim jde vyloženě o ten počet slabik a podle haiku, které zvolili jako příklad v oznámení akce, to nebudou brát nijak striktně, co se obsahu nebo "ducha" týče

Já za hrst haiku
klidně šla bych světa kraj
Jenže - kde je maj??

Přiznám bez mučení, že kombinace pěti a sedmi slabičného verše mi nedělá dobře.. a ještě do toho vtěsnat myšlénku, pokud možno originální, přírodně či milostně lyrickou... uff, nejde

Narovinu říkám, že pokud jde o haiku, jsem vedle jak ta jedle. Nepoznám dobrý od špatnýho. Ba co víc! Já ani mnohdy nepoznám, co haiku je a co není. Z těhle tvých se mi nejvíc líbí pampeliškový nebe. Ale čert ví proč. :)