hříčka s vížkou zaujala.
a nehybně uprostřed nepokojů, třeba i u dna (když je s kym plavat), na dnech opravdu nezáleží :-)

...nadmořský vížky jsou objevnost, jo!

veľmi dobrá mini...
značím si...

plavat u dna - a sem tam se nadechnout. Jo...

Mě ne, rezko...( k tomu pláči)...a ten stav skutečně je bez tíže, ale asi to každej máme jinak,no

avi tessa

stav beztíže?po pláči bývám děsně vyčerpaná a unavená, bolí mě oči a hlava Tesso

takže k básni: první věta mě nedává smysl
leda snad:bábinka a dědoušek po 60letech spolu se drží za ruce, nehybně...

jinak asi nejsem dnes schopna luštit jinotaje v básni, přesto věta je lehká čirá průsvitná :-)
se vrátím za pár dní a uvidím co další čtení změní
vrátím se

Hanele, filozofia v poetickom odtieni. Taký obraz by som si určite kúpila.

I.
největší radosti probíhají nehybně

na dnech nic neleží
všechno se vznáší v nadmořských vížkách
ve věžích bez orlojů bez svatých

já a ty uprostřed nepokojů





II.
déšť není jen iluze kapek na okně

perly na stříbrných drátcích
nám vrací ostrost pohledu
když nezmoknem na dnech nezáleží

plavat u dna dovedu

------

tak tohle jsem si z toho vybrala já :))) Prostě je to celý krásný...

Největší radostí bývá stav bez tíže po očistném dešti slz...
Pěkná mini.