Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
vadí - nevadí
 

ruce pryč                nehasit
co víc zapálit
když válkou hoří celý Řím?
kam pro pomoc, co s tím?
- jedna husa válku nezažene

k Stěně
všichni honem pospíchají
pánové se svými vozataji
nad hlavami biče sviští
lidí jako v mraveništi
cihla za cihlou mizí
všechno co ryzí
bude pošpiněno.. zředěno

kapli mou měděnou
snad nikdo nezboří

myšlenky       úhoři

než bych se trápila nějakou předtuchou
trnovou korunu švihácky na ucho
si posadím

nic vlastně nevadí

 
Léta Páně 2012, dne 11.11. věnováno autorem hanele m
  
12.11.2012 | 21:38    Dota Slunská

U názvu jsem si vzpomněla na jednu tvou dávnou (kromě písničky, kterou jsem už zmínila jinde), myslím, že se jmenovala Děkovánka, připomnělo mi to tamější vadím - nevadíš, víš - nevím. I když je tahle úplně jiná, je v ní taky emotivní síla, přesně to, co mám na tvý poezii ráda.
12.11.2012 | 11:57    marta

Hany, v tvojich metaforicky hutných veršoch
s jemným nadhľadom reflektuješ reakcie človeka
na existenčné i každodenné podnety
pozorný čitateľ v nich nájde
skrytý pôvab netušené významy i príťažlivú hru
ale aj úvahu o rýdzosti našich pohnútok

pekne si to
11.11.2012 | 17:36    Sendy

Na první přečtení - úžasnej rytmus. Něco jako Držte si klobouky, jedeme z kopce. Na druhý přečtení začínám uvažovat o tom, že by se to dalo zpívat. Trošku mi to připomnělo Kryla.
11.11.2012 | 14:56    Cinda

na první čtení určitě zaujala, až se k ní večer vrátím, třeba i něco připodotknu - proč a čím...