S nadhledem. Poslední sloha mne vzala korunovačně uzavřela...

Je jako (dvoj)trnka. Trochu trpká, ale moc dobrá.
Líbí se mi tam spousta věcí, poslední dvojverší je skvostné.

Smútok a rezignácia na mňa prehovorili z Tvojich veršov Hanele.
V takýchto prípadoch sa začínam tváriť, že život je len ilúzia, strasiem zo seba jej prsty a nahmatám si vlastnú víziu.

Zrovna teď mám pocit, že stojím na té špatné straně dveří, vteřiny mi všecky popadaly a v tom blbém zvukotěsnu nedokážu najít ani sebe samu. Asi nemusím dodávat, že druhá báseň je (želbohu) mojí favoritkou.

super~;;;

Delikátní. Vážné, ale zároveň stylově hezky a ve zdravé míře odlehčené. Dávám 1.

jj, já už mám k pychu nakročeno :D
díky

třeba pro mě, že jo? myslím to "někomu pro úsměv" ..tak jsem si tam dosadila náhodně sebe :)))

já za sebe "zvukotěsno k nedýchání" , toto vyhrává v hitparádě krásných obratů (přece to tam nebudu kopírovat celý..., to bys zpychla možná) :)

náhodou jsi to utrefila, Sendy - nepatřily původně k sobě, ale řekla jsem si proč je k sobě nedat, když jsou z jednoho hnízda :)
a ta první byla jen tak někomu pro úsměv, ta druhá je víc ze mne
a to obrácené rčení.. protesty by stejně nepomohly ;-)

Marně vymýšlím, co ti napsat, abych nevypadala jak roztleskávačka. Ale nakonec, proč to neříct? Sedla mi, dotkla se mě, líbí se mi. Pravda, ta druhá část malinko víc, ale patří neoddělitelně k sobě, tak uznávám, že je to k té první trochu nespravedlivé. V první chvíli jsem chtěla protestovat proti pámbu, ale ne, nebudu.