|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
ale čo ak nie
čo ak môj život zavonia chryzantémou a ja zistím že kolená sa dreli na nesprávnom hrobe
čo ak rozsudok nad vyneseným životom odsúdi základy vybudované rukami ktoré stavali od začiatku
raz možno precitnem nad hrobom svojich skutkov a epitaf odhalí rany spasiteľa otvorené a krvácajúce
ale čo ak nie
Léta Páně 2011, dne 23.12. věnováno autorem
akhnaton
|
|
|
|
|
|

|
|
X$(
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tuším si si ma začala prezerať :o začnem sa červenať :D
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
máš pravdu, někdy až na sklonku života človíček pochopí, že se celý život pinožil a co z toho zbylo? dosažené pocty, vyznamenání, úspěchy nejsou nic.. kolená sa dreli na nesprávnom hrobe a epitaf odhalí ..
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
hm, nemyslím, že "čo ak" by bol vhodnejší názov..len ak by si to vynechal v úvode prvých dvoch slôh..?..možno lenže potom by text stratil akúsi stopu neistoty a hľadania odpovedí a ponárania sa do možností "čo ak?" napokon mám pocit, že práve opakovanie názvu v závere kričí tým správnym spôsobom..oh, asi som nezrozumiteľná, prepáč oslovil ma tento tvoj text /len "hrob svojich skutkov" mi nevonia/
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Hřivna (hrivna) byla váhová jednotka, tuším stříbra. Přeneseně se tím myslí něco, co ti bylo svěřeno, abys to nerozmělnil na drobné a zbytečně neutratil. Hezké svátky i tobě
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Neviem čo je hrivna Ďakujem za radu, s tým názvom máš pravdu Príjemné prežitie sviatkov
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tohle je hodně znepokojující básnička, ti povím. Nezbývá však než doufat, že ten život nebyl promrhanou hřivnou. Ale čo ak NIE? Ještě k názvu, jak to zmínila irem - mně osobně by se líbilo pouhé Čo ak . Závěrečné "ale čo ak nie? by ho pak doplnilo ( a možná svým způsobem vygradovalo).
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Myslím, že závěr by měl větší náboj, kdyby nebyl opakováním názvu.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
niekedy mám strach pozrieť sa do zrkadla čo tam uvidím :D ďakujem za zastavenie
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
pochybnosti o správnosti vlastního žití jsou asi v každém, myslím, že je to dobře, občas pochybovat sám o sobě, nespoléhat nabubřele na neomylnost... jde asi spíš o tu správnou míru, aby pro přehnané pochyby člověk nezalezl do rezignace a dokázal žít a rozhodovat se o svých krocích. rozhodovat tak, aby se ráno bez problémů koukl do zrcadla a aby jeho bilance co bylo správně a co ne, dopadly alespoň remízou.
|
|
|
|