Viděl jsem starou ztichlou gotickou loď. Věčné světlo, vlhko, kropenka stíny, ticho. Znovu vyvřít jako čistší.
Poslední sloka se ztrácí a nerozumím jí. Teda řekl bych, že tuším, co chceš říct, ale nedaří se to. Aspoň moje teologické prožitky nestačí na složení toho závěru.

..tuhle jsme s malou zkoušely přeskočit stín a von se mrcha nedal, asik mu byla také zima..

První strofa je bezchybná a pro mne velmi strhující obraz i samostatně, další řádky už jen rozmělňují.

tak teď musím přiznat, že se mi líbí i básnička a stejně tak Fláviin koment :) Mám slabost pro slovenštinu, takže mě se to nemůže nelíbit :)

Vážim si ľudí, ktorí po jemnom šťuchnutí nehľadajú modrinu, ale pozrú sa na vzdialenosť medzi sebou a iným a vypnú tempomat.

Juj, popracujem na tom Flávia
ďakujem

Dokážeš do básni vdýchnuť život.
Čo sa týka spracovania, tretí odstavec by si ešte zaslúžil Tvoju pozornosť, hlavne slovíčko "naň" na konci verša.

Tak trošku

myslím že kategorie Říkanky byla omyl.. :)