vezmu si brýle
abych až do pondělí
nějak se protlouk

když týden končí
s ničím si nezačínám
protože váhám

jestli i v čase
tohle se rozprostírá
jak prvních sto let

zamykám branku
a koně nezapřahám
(do vichru světa

ve kterém žasnu
na bělmě prostěradla)
neboť jsem mrtev