LitWeb

Registrace

Kontakt

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

však co dnes rozeznáváš

hluchavko za ohrádkou
slyšíš mé bytí?
chtěl jsem ti říci jednou
jaká jsi sama
(když ani malé štěně)

k tobě již nezabloudí
ani můj pudl
navzdory svému pudu
jít jenom rovně
a za mým pachem

však co dnes rozeznáváš?
jen z mého hlasu?
víc než se sehnout k srpu?
než se naděješ?
a než je dosti nasečeno?

Léta Páně 2012, dne 20.1. věnováno autorem dali

Kategorie: Poezie volná


	21.1.2012 \| 22:05 newivo

			O té rozbolavělosti psala již Marta, ta z veršů přímo vyvěrá. O naléhavosti otázek platí to samé. Čas nabrousí srp a žne. Z trávy je seno, na podzim však vždy znovu vyrostou otavy. Myšlenkově znamenité dílko.

	21.1.2012 \| 19:10 rezka

			..nikdy není dost nasečeno..

	20.1.2012 \| 23:15 dali

			ďakujem všetkým že sa tu zastavili

	20.1.2012 \| 11:38 marta

			v závere si naliehavosť vystupňoval doboľava..pre mňa uvedomujem si, že často pri čítaní tvojich textov ulietnem úplne mimo tvojho zámeru, no veľmi rada ťa čítam

	20.1.2012 \| 10:20 Cinda

			na druhou stranu, Voronko, je naprd i to, když tě vochčije každej, nejen pes ;-)

	20.1.2012 \| 9:59 Cinda

			kdy je dosti nasečeno? slyšíme sami svoje bytí? co rozeznáme, co vůbec chceme rozeznat z hlasu? kdy bude pravý čas sehnout se k srpu? nadějeme se? tomu říkám, dali, otevřít stavidlo otázek... asi mám celý den co dělat, no, možná nejen dnes :-)