bydlel jsem u zdi lesa
a dělal jako že
nic víc zde není
a jenom ráno
a jenom na večer

procházel jsem zdí
bylo to jako minout branku
půlnoci
octnout se za ní…
to byl den

nic proti kutálení
dní za ní…
běda všednosti
když volám páté
roční období