LitWeb

Registrace

Kontakt

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

myslívám

myslívám
a třímám omrzliny
na prstech tvého dechu
když nemáš ani
naději

toužíš se vykutálet
odněkud nikam
jinovatko
jenomže tvoje cesta
je jenom jedna

dlouhý
nepříliš shovívavý
ke svému
pozemskému rodu
bude den

Léta Páně 2012, dne 24.2. věnováno autorem dali

Kategorie: Poezie volná


	25.2.2012 \| 1:37 Cinda

			tu první sloku beru i samotnou, ta mě dostala

	24.2.2012 \| 17:45 Flávia

			Myslieť niekedy znamená zamrznúť.

	24.2.2012 \| 11:18 Sendy

			Tak mě tak napadlo, že beznadějní jsou teprv skutečně ztraceni. A zatraceni. A přesto i v beznaději je naděje, protože nic netrvá navěky. Ani den.

	24.2.2012 \| 6:56 marta

			chcela som poznamenať "ale veď nádej predsa....", no sú chvíle, keď sa deň ochladí a neúprosne predĺži, až nevidíme cestu ..pekne, Dali..plnocitne