Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
2011
Imaginární lis
stlačuje můj lid
k zemi níž a níž

S pocitem že marné
vše je
smutku se oddává
Tak zlomen
a bez naděje
už z prachu nevstává

Zedraný lev dvouocasý
má drápy otupělé
a korunku pomalu ztrácí
Léta Páně 2011, dne 1.9. věnováno autorem Donne
  
7.9.2011 | 19:59    Cinda

ty použitý výrazový prostředky mi nesedí, zbytečně tu myšlenku ženou do pateticky ohraný, rádoby vlastenecký a trochu křečovitý polohy
6.9.2011 | 15:04    Indigo

Vlastenecká?
Jenže sám text jde tak nějak ze značky od devíti k pěti. Zbytečně prolisovaná a stlačená.
2.9.2011 | 20:16    newivo

Řekl bych, že le lepší než ta předešlá. Horší je, že popisované pocity vyjadřuje stále častěji nejmladší generace. Utěšuji se, že aspoň pár pátků ještě ten lvíček na koruně české zůstane.
1.9.2011 | 6:37    Marek

Cítím smutek, snad bezradnost a pocit zmaru, ale báseň mi nějak nezní, slova mi přijdou příliš vznosná a atmosféra jakoby nesměle klepala na dveře...

Ještě bych se možná zkusil k básni vrátit...