Možná po nějaký úpravě by se z toho dal udělat písňovej text.

Verzálku jsem opravila.
Vrátila jsem se, přečetla znova a stále jsem na rozpacích.

Přesto, že klidně podepíšu, co napsal dosti obšírně Jarda Stvořitel, věřím, že od Tebe přijdou texty, které budou stát za to.

Díky. Máš pravdu s tím poplácáváním po zádech a tím okolo. Chtěl jsem ještě dodat, že máš pravdu i s názor na tuhle básničku. A teď nevím. Obhajovat si některá slovní spojení, nebo ne... A možná ani ne obhajovat si některá použitá slova. Jen jsem teď trochu na vodě a nevím. Píšu a snažím se podle nejlepšího vědomí a svědomí psát co nejlépe. Člověk sám nikdy nevidí svoje pokusy objektivně. Aspoň ne úplně objektivně a tady spatřuji úžasný prostor pro literární servery, kde člověk dostane (alespoň nějakou) zpětnou vazbu. Snažím se brát jakékoli výhrady na vědomí a tak. A věřím, že přece jen rostu ve schopnosti básnicky se vyjadřovat. Člověk má období, kde došel do nějakého stavu tvorby, našel pár motivů, postupů a básně jsou podobné. Ví ale, že to ještě není úplně ono a snaží se jít dál. Postupuje a věří, že ty básně jsou zase o kousíček lepší...
Ale proč se tady tak děsně rozkecávám. Srovnával jsi tu tuto s těmi prvními dvěma. Ať se to třeba úplně nezdá, pro mě je trochu jako sestra té A jen déšť tancoval v kalužích. A jako vyzrálejší ji považuji za o kus lepší než Pohřbívání lásky. A celkově mi není úplně jasné, v čem ten propad jedné vůči druhé spočívá. (Nebavme se teď o jedné verzálce, kdyby to tady šlo, už bych ji dávno opravil, je to jen překlep, nevím, co to tam dělá, na druhou stranu to považuji za nepodstatnost a proto jsem neměl příliš utkvělou potřebu to nějak řešit). Nerad bych věřil tomu, že podařená báseň v mém případě je jen náhoda, když se tolik snažím o metodu. Prosím, tě tedy o jediné. Postav si vedle sebe A jen déšť tancoval v kalužích a Herečce a podívej se na ně jako na dvě sestřičky. Já v nich mnoho odlišnosti nenachazím ale ten jiný pohled je přesně to, co potřebuju. Děkuju

Proč ta verzálka v lásce? Uniká mi význam.
Jinak z toho čiší určitá beznaděj a odevzdanost. Nebo ji tam aspoň cítím. Vrátím se ještě jednou, protože dneska asi úplně nedocením.