i omývač mrtvol je člověk s živým citem..

Nic kontroverzního v díle nenalézám. Mrtvoly v márnici čekají, až jim pitevní nože proříznou břicho...Ano, někomu to může připadat morbidní, ale ne tomu, kdo už dávno pochopil, že jedinou životní jistotou je "poslední utěšitelka rytířů".

velmi zvláštní, taky mě trošinku mrazí

/:-)

čím jsou oni, budeme i my
a pak dík za každé hřejivé lidské slovo

Tessi, díky. Jsem rád, když se mi podaří napsat báseň tak, že řekne to, co jsem chtěl říct. Ano, mělo z ní mrazit. Tak jsem rád, že aspoň u někoho.

Marku, díky, i znepokojení je částečně to, čeho jsem chtěl dokázat.
Trošku mám pocit, že úkolem básníka (čímž samozřejmě v tomto o sobě nic nepředjímám) by mělo lidi znepokojovat, aby se rozhlédli a začali přemýšlet. Źivot a věci kolem nejsou samozřejmé.

Jani, díky. Nevím, jakým způsobem jsem tě šokoval, jestli sis třeba nezaťukala na čelo: to je trapák s mrtvola. Ale díky - za přečtení a zastavení.

Tak bezbranná v cizích rukou
jsou naše těla
Buďte k nim vlídný, pane
Kéž vaše duše k nim není
oněmělá

Jsou básně, ze kterých mrazí. Tohle je jedna z nich...

Zaver me mirne sokoval.

Mám rád básně, co na mě něčím zapůsobí - a tady je to protiklad jakoby poklidné scény a něčeho velmi znepokojujícího...