to nad je pro tebe newivo, prostě si na ty avíza nikdy nevzpomenu:)

je otázka, zda hra vytváří hráče nebo naopak. Hry se můžeme účastnit jen v míře mohutnosti rozumu a možností vědomí. A právě třeba poezie chvílema na to všechno "jen prší".

Všichni hrajeme komedii, ale ne každý svou roli ovládá. Jistá útržkovitost, o níž se zmiňuje Ingrid, může působit příliš jinotajně a vzdalovat text čtenářům, neschopným děje domyslet a příběhy dokombinovat. Zrovna v tomto textu se otvírají široké prostory k fabulaci. Hráčů je stále víc, ale bude za chvíli o co hrát?

Nene, abys mě pochopil...jestli tady mluvím o formě, pak nemám na mysli teorii z minulosti. Kabát nemusí být nutně střižen podle již zavedeného schématu. Není vyloučeno, že to nejlepší nebylo ještě stvořeno.Nicméně jistou úhlednost, kterou lze takto jen těžko specifikovat, si poezie, potažmo každý text přece, zasluhuje.Jenže tenhle kabátec zatím není opsán, tudíž pokud o tom tady mluvím, pak jen z vnitřního pocitu a ladu či neladu. Josefa vynech.
A rozhodně jsem neměla na mysli raději nepiš, nebo lušti sudoku, to ne. Jak jsem řekla jsou chvíle momenty, části a zbytek je řehole, mnohokrát bez učitele.

Indigo - často to vidím hodně příbuzně, teorii mám docela zmáknutou, vím co je jumb, trochej, kde má bejt přízvuk a že byl i jinej Holan než pes z knížek Oty Pavla:), je mi dokonce i něco známo o formě, ale stejně když začnu psát "podle pravidel", skoro pokaždý se z nich podvědomě, skoro bytostně vymaním, protože to prostě cejtím jinak. Ale je asi pravda, že by pro mě i pro ní (poezii) bylo prospěšnější, kdybych radči luštil sudoku:) Dík za dobrej komentář.

Trochu mám dojem, že bys mi měl něco vysvětlit. Anebo radši ne.

Jinak s Tvýma textama to mám plus mínus vždycky stejně. Jsou chvíle, momenty, části a potom tak blbě zahraný mimo hřiště. Nevnímám tu jednotu sdělení ani formy, pořád se tak nešťastně vlní nahoru, dolu, jako bys nevěděl co s ní (s poeziií) a ona s Tebou.

a zlobí, že si hrajou...:)

Camus není právě můj kámoš, Sartre mě štval vždycky a Heideggera bych dával číst za trest:) ale přesto máš možná trochu pravdy.

Kdo si hraje, nezlobí. Se říká...