skoro bych se s tebou vsadil JardoJJ (když už jsem ten bet:)), jen mám teď vagón jiný práce, ale dej mi na to pět let a....:D

A neměl pocit.

ne, doma nepracuju (těch pět..dvacet kroků je jen k autu:)) ono to je trochu o něčem jiném, a přiznám se, že jsem jí psal přímo do Litwebu, inspirovanej Daliho miniaturou. Hotová určitě není,. ale zajímalo mě jaký reakce budou na takhle okamžitou a syrovou. Tys to poznala okamžitě, tebe neoblafnu.:)

Nejdřív mě napadlo, že to máš do fochu pár kroků.A pak mě napadlo jestli nepracuješ doma a trochu jsem se smála té jistotě z betonu a tomu, žes tak rychle zpátky.A potom jsem zase nevěděla jestli ta stejnota je víc doma nebo venku.Pak zase, že ty tři první jsou lidi, co potkáš na cestě do tý práce, ve stejnou dobu tý stejnoty.No ale podle indicií by jeden řek, žes došel jenom do tý práce a to možná, no.
Takže kolem a kolem, zápis kterej by od každý strofy vystačil na docela dobrej základ samostatnýho textu. Jako hotovou básničku to prostě nemůžu chápat.

já je vymetal od mala, a na vysoký v nich hledal hlavně "skvosty z elektrotechniky", co napsal náš docent, aby byl zápočet:D

stejnota je zvláštní slovo
myslím že první verš to shrnuje - antikvariát pocitů :)
na vysoké jsem antikvariáty vymetala děsně nadšeně, daly a dají se tam najít poklady :)