Díky Moničko; pohlazení jedním slovem!

Zdravím Ivo! V něm je doma...ale ne vždy rád. Občas vylézá z ulity, když je mu těsná.

Díky! Když se ruka k ruce vine...

Pohled do světa introvertova. V něm je doma, v něm je rád, aspoň tak na mě působí tyto řádky.

nádherné...

Zajímavé dolaďování formy, takový malý živý workshop... Výborně za to oběma!

Mám Hani zač! A klidně mu zavři pusu, ať tak neřve!

ještě možná název.. aby tolik nekřičel.. mrkni
a nemáš zač :)

Díky Hani, za úpravu (opravu), která je OK!

zkusím a napíšeš mi jestli je to ok (zkusím to bez velkých písmen - mne osobně dost vaděj u poezie - ale konečný verdikt bude tvůj :) )
a dám to sem jak to vypadá teď, aby jsme to pak nemuseli vysvětlovat a dávat dohromady, jo?


Tiším hudbu
po kolikáté už
Lety tažných ptáků
se nápadně podobají
neklidným cestám myšlenek
hledajících pod víčky
uniklý čas
který
houslové i basové klíče
zamykají do archivu

Otevírám arest
odhazuji klíče
Utichá
rej teček v osnovách
abych oklamal dálku
a slyšel tlukot Tvého srdce

Po kolikáté už

Díky Hani! Tvůj návrh beru; buď od té dobroty a tak, jak navrhuješ, to předělej! I zato dopředu dík!

Díky za názor Marto! Proč bych Ti dával po prstech? I tak by to bylo možné, jak navrhuješ. Dokonce mně to kdysi prolétlo hlavou, ale jak vidíš, neusadilo se tam, ani textu.

jo a Tvého malým

já bych jen umázla ten druhý řádek (po kolikáté už) a navázala prostě na název plynule dál malým té - tiším hudbu - lety tažných ptáků - se..
ale jinak hezký, mám hudbu ráda a taky se mi furt cpe do slov :)

túžba je v texte takmer hmatateľná..to sa mi páči
ale..trošku ma ruší opakovanie "po kolikáté už"..prepáč
/asi mi dáš po prstoch, ale hneď do názvu by som dala "po kolikáté už tiším hudbu"..pokračovala letmi sťahovavých ..v závere by som nechala "po kolikáté.."......ja viem, tvoj text..len uvažujem nahlas akoby som to bez toho opakovania, mno/