LitWeb

Registrace

Kontakt

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

rád by som sedel vedľa teba na konári

v žmurknutí je všetko
čo nás spája
nejde ukryť
šibalsky úsmev
ten by sa v múzeu nudil

máš nevyčísliteľnú hodnotu
keď na teba žmurkajú iný
nedovolím im vziať
čo patri nám
sýkorka

Léta Páně 2012, dne 25.10. věnováno autorem lajko

Kategorie: Poezie ostatní


	29.10.2012 \| 9:26 lajko

			ďakujem flav za upozornenie ,a ak smiem porprosiť ,oprav to :)

	27.10.2012 \| 20:35 Flávia

			Pravopisné pripomienky: iní končí namäkko, patrí zase nadlho:) Veľmi rada by som aj opravila, ale potrebujem k tomu Tvoje vyjadrenie. Máš zvláštne poryvy myšlienok, ako aj prechody.

	26.10.2012 \| 19:37 lajko

			mam otázku kto by sedel pri kmeni ,keď by si pílil...:)

	26.10.2012 \| 19:31 livebet

			taky byly časy, kdy jsem chtěl vedle ní sedět na větvi, dnes bych si vzal pro jistotu ještě pilu:)

	26.10.2012 \| 19:17 lajko

			ďakujem vám kočeny;-)

	26.10.2012 \| 11:08 Dota Slunská

			To jsem z toho na větvi. :) Pobavila mě. Díky.

	25.10.2012 \| 21:59 tatianna

			Tessa to vyjadrila dokonalo pekná básnička lajko

	25.10.2012 \| 19:42 Tessa

			Pobavila mě... jak ten plíživě prosakující majetnický tón rázem odsekla... sýkorka. Úsměv nudící se v muzeu a vtipná pointa :)

	25.10.2012 \| 19:34 Sendy

			Sedím na konári a je mi dobre? :) Jen to s tou žárlivostí nepřehánět, aby ze sýkorky nebyl kanár v kleci. Pokud jde o zpracování, připadám si tentokrát nezasažena.