dřív než zavoní chrpy
dřív     než se vrchy svlečou
ozve se hlas stáří
a v tváři     která trpí
se rysy rozutečou

dřív než odteče z polí
než led zjistí že puká
pod kopyty koní
tak zvoní     odkudkoli
zvon v dávno mrtvých rukách

a rampouchy co visí
ač zrodily se němé
křičí     v kapkách křičí
neslyšné kompromisy
kde skončit nemůžeme

tak dříve než se v chmýří
sny pampelišek změní
kráčí     na čí pokyn
ty roky      s klidem šíří
nebytí     v zapomnění