v krajině tiché rozsev výřečnosti

kde kráčím úsměv dlaně sepjaté

v jazýčcích květů barytóny hostí

i výtřesk barev steklých do zlaté


z pavoučnic padá v kapkách až se spojí

do lánů v hlubší přetah zrcadel

odrazy z korun srší v ohňostroji

zní písklat křik zpod křídel koňader


z rozměklé země hemží navrácení

ze vzduchu cítit prostor pro něhu

tak se tu dívám jak se všechno mění

a smutním v krátkost toho rozběhu