Mně to rozhodně úsměvné nepřipadá. Spíš pochmourné. Vzpomínka na něco, krásného, co se za čas kamsi vytratilo. Jen kostel tam stojí dodnes a s ním i pár zamilovaných holubů...

máš tu pekné miesta..hlavne v druhej časti
tá ma oslovila / i keď nie všetko sa mi podarilo uchopiť/

No a jsme u zakopaného psa znovu.
Nikdo není nepopsaný list. Při čtení poezie rozhodně nehodlám popírat své vlastní asociace.Nejsem kritik, jsem čtenář.
Já se o Tobě nechci nic dovídat. Chci pouze číst Tvé texty, pokud dovolíš. Ale stejně tak nechci, aby ses Ty dovídal něco o mně víc než co jedinost čtenáře může obsáhnout.
Samozřejmě ve vší úctě.

Ad Indigo
No. Abych pravdu řekla, jsou mé vlastní asociace k některým předloženým momentům vcelku úsměvné, tudíž jsem si nejspíš sama překážkou číst Tvůj text s jistou dávkou vážnosti a vznešených či vzletných pohnutek, čehož jsi měl možná v úmyslu před čtenáře předestřít.
Považ např.slunce kaluž vysušilo, to já hned vidím Čmeldu a Brumdu jak slunce už vysouší loužicky a tak.
No a pak jsou tu ty sny, modlitby,dlaně, touhy, a přání, no a to jsou zase ty chvíle kdy mi ten medový koláč nějak v ústech těžkne.Ne však proto co znamenají, nýbrž pro to jak je s nimi nakládáno v textu. Další věcí je frázování, to mi zase rozostřuje obrazy.
Na druhou stranu, odvahu co ji chceš nosit na zádech, nebo kočičí hlavy před kostelem by mohly ve mně zanechat vjem.
*
Pokud si postavíš své asociace mezi sebe a text, je obtížné vniknout do kteréhokoliv dost empaticky. Dělám to obráceně. Nechci tvrdit, že můj způsob je lepší.
Přesto si mne potěšila zanecháním svého já. Říká mi o tobě dost a jistě zjistím ještě víc (později). Děkuji. :)

Ad hanele m
jako celek je to takové klidné, tiché.. odevzdané - a má to pár moc hezkých míst
*
Je to takové jak si to vnímáš. Každý tu možnost má. Potěšilo mne, že ses zastavila i když vnímám, že také pracovně. :)

No. Abych pravdu řekla, jsou mé vlastní asociace k některým předloženým momentům vcelku úsměvné, tudíž jsem si nejspíš sama překážkou číst Tvůj text s jistou dávkou vážnosti a vznešených či vzletných pohnutek, čehož jsi měl možná v úmyslu před čtenáře předestřít.
Považ např.slunce kaluž vysušilo, to já hned vidím Čmeldu a Brumdu jak slunce už vysouší loužicky a tak.
No a pak jsou tu ty sny, modlitby,dlaně, touhy, a přání, no a to jsou zase ty chvíle kdy mi ten medový koláč nějak v ústech těžkne.Ne však proto co znamenají, nýbrž pro to jak je s nimi nakládáno v textu. Další věcí je frázování, to mi zase rozostřuje obrazy.
Na druhou stranu, odvahu co ji chceš nosit na zádech, nebo kočičí hlavy před kostelem by mohly ve mně zanechat vjem.

jako celek je to takové klidné, tiché.. odevzdané - a má to pár moc hezkých míst