|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Vítej do mýho světa
Vítej do mýho světa
Plechový koťata
Rozmazaný v krvavejch cárech po zdech
Řev odkvetlejch květů
Ticho mrazu a noci vzdech
Ulice plný pijavic
A duše v louži na chodníku
Bílý zdi a strach
Srdce zadušený v popelníku
Trápení všech svatejch
Údery paliček do vík popelnic
Tóny smrti tmou
Slova zmrzačenejch andělů na dně plic.
Paprsky pálící svět
A černej kouř, jen poslední věta
My vlastní kosti pod zemí
Vítej do mýho světa....
Léta Páně 2011, dne 10.12. věnováno autorem
KatieFreak
|
|
|
|
|
|
|
|
Ve zvláštním, děvče, žiješ světě,
zdi jeho na mne padají,
černý má tóny v hlavní větě,
z vedlejší kosti mně mávají…
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Laciné šminky, přilepený nos. Prostě póza, nikoliv poezie (ani próza).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dovedu si představit, že by ta poslední sloka byla jako motto nějaké postkatastrofické scifii... i když tobě šlo spíš o ten svět vnitřní.
Zdi jsem opravila....
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sendy: no jo, bílí zdi...musim opravit...zmrzačený andělé, patří to do mýho světa...kdo mě nezná, asi to nemůže pochopit.jsou tam, protože jsem to tak cítila v tu chvíli.
Rezka:podzimní depka, na tu mam jinou báseň, spíš mě naštval jeden člověk
Vorona: chtěla jsem aby to byla jen směska těhle obrazů. byl to účel.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bílí zdi? To jakože sloveso bílit? Protože jinak ;~
Zmrzačení andělé jsou trošku klišátko. Zkus se jim vyhýbat.
Oproti Prázdné místnosti je tohle trošku drnější a -aspoň pro mě- malinko nápaditější. Ale pořád tasm chybí něco opravdovýho, co bych ti uvěřila. Snad příště. ;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jsem tu v tvým světě, podzimní depka..?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
drsnej svět.. já radši zůstanu mimo něj
ty slova na dně plic se mi líbí, ani by nemusely být těch andělů
|
|
|
|
