keď nám život šepká
štetcom do vlasov
modeluje staršiu pravdu
nie o vtákoch
kde sa ukladajú spať
o najvyššom hrebeni
kdesi nad tatrami v-raj
hniezdiš
občas
dolinou preletí laní smiech
už dávno sme sa tak mlado nebozkávali
Léta Páně 2012, dne 25.2. věnováno autorem
dolphin
|
|
|
|
|
|
|
|
keby tam ten koniec nebol, tak nie je až taká cukrová... no nie je zlá, to nie... slušne napísaný kúsok
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
D...nana...
samozrejme... nič moc záver...
hlavne, keď v ňom pobehujú lane...
musím sa odlaniť... nemáš po tomto kúsku sladko v ústach...? ak áno... prepáč...
taká cukrovo-vatová pieseň... alebo pieseň o cukrovej vate ?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hmm... ale vážne, čo máš s tými laňami? 
úžasný konzistetný koláčik... tak miniveľkosťou akurát pre mňa :)... asi už vieš, čo mi mierne zatarasilo dojem, že?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ďakujem Marta... no hotovo...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
toľko túžby v kratučkom texte..až v-raj
aj tak je záverečný verš naj
:)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tieto dve vety by si mohla použiť v budúcej poviedke... veď potrebujem čítať dobré dielka Tessa... vďaka za spoločnosť...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
aj tak je život nádherný... dík za návštevu...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
naozaj krásne prirovnanie... rozmýšľam, či si to vážne zaslúžim... ďakujem
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
a ja verím, že im bude spolu často krásne... ďakujem za slovíčka
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ďakujem cinda... veľmi pekne si sa porozprávala s dielkom...
čo viac si môže také dielko priať, keď si nájde pár milých čitateľov... spoločne si sadnú...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Už samotný název vytvořil asociační oblouk - takovou malou vnitřní duhu, jejíž druhý konec je pevně ukotvený v dětství. Kdy všechny věci byly mnohem výš, dál nebo hlouběj, než člověk dosáhl, a všechny city byly mnohem intezivnější.Je fajn si to občas připomenout.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...tak starší pravda vstupuje do současnosti
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
... čítať ťa je ako nechať vlažný vánok ladne sa dotknúť čela.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Predo mnou tu zazneli zaujímavé asociácie.
Ja som tentokrát báseň neprirovnávala, nepriraďovala k nej žiadne podstatné, či prídavné mená.
Ja som báseň precítila. A zase raz bolo ľuďom dobre na svete...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
když život šeptá do vlasů štětcem namočeném v šedé barvě, člověk je trochu na křižovatce, napadlo mě nad začátkem tvojí básně
na jednu stranu už většinou ukotvený, v pohodě a se spoustou věcí smířený (více, či méně radostně), na druhou v sobě pořád cítí vevnitř to dítě a puberťáka, všechny etapy, kterými prošel a diví se tomu, že ti kolem to mladé z něj často nevidí...
protože sice už nepeče, ani nejí pískové koláče, ale pořád se umí "mlado bozkávat"
si tu kecam svý úvahy, ale o textu jsem ti řekla prd, co naděláš, já nejsem kritik, ani básník, jen čtenář, co je rád, když má nad dílem nějaké ty asociace, když mu to čtení něco dá. :-)
|
|
