Asi tím zápražím...nebo tou zatvrzelou bránou, která nepustí dál než na zápraží.Děkuju za návštěvu, Pralinko:)

'a soumrak, aniž zván
mi na zápraží stele'

takový lehký a přitom úderný konec
asi tim zápražím?
ta myšlenka dveří, nevím

celá báseň je moc hezká

Děkuji všem, kdo jste se zastavili a četli... útržek z běhu času

kiežby každý z nás
skôr ako mu ustelú na zápraží
začul v sebe zvon a dokázal sa vrátiť.. Domov..pod strechu

až slávnostne plynú, tvoje verše, Tessa..pofarbené nostalgiou a istou odovzdanosťou..s členením, ktoré mi presne vyhovuje

Čo s takými holubmi?
Čo nútia vrátiť sa a niekedy aj proti vlastnej vôli?

Věci se dějí a dít budou bez našeho přičinění, líbí se mi ten pohled na člověka v širém světě a nejvíc

zvon ticho odmyká
(v němž bylo slovo tělem)

v té personifikaci je tolik naděje.

Vím - holubi, laciná metafora...i když kdoví

Nejsou tak laciné jako slzy aj.

Tvé texty jsem si oblíbil. Jak prózu tak verše.
Mám široký záběr, S tvé tvorby pohoda i určitá jemná nespokojenost je mi blízká. Proto... :)

Mě těší, že ses zastavil... Vím - holubi, laciná metafora...i když kdoví

...a může být,
tak i tak...

Tesso, ty vydržíš tento tlak (viz dikus)
věřím, že stmeluješ (spolu s ostatními),
a i kdyby ne dost,
přívětivost je dobrá značka
jsem rád (nejen) tvůj host

Dobrota. Rád jsem se zastavil.

Ale nejen dobří holubi se vracejí. :)

Jak se události někdy sejdou... ...jako předpověď s realitou. :)

Kouzlo nechtěného, žel. Vložila jsem ji včera, než byl web uzamčen.

Trošku mi přijde příznačná pro tuto chvíli.