Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Vrabec
každý den usedá
do hnízda mojí dlaně.
do klícky z prstů
a zlata svěceného

sám se mi vrací
- usíná odevzdaně
s vírou, že ho má dlaň
uchrání všeho zlého

nechá si srovnat hnědé peří
dotekům, slovům - všemu věří
pod křídla malá si skrývá můj dech

jen občas tiše zavře oči
- to když ty mé se s touhou točí
za modří holubů ve výšce střech
Léta Páně 2011, dne 30.12. věnováno autorem Hesiona
  
2.1.2012 | 18:20    marta

..záver to krásne podčiarkol

v texte je toľko nádhernej vzájomnosti až..
sa mi oči zarosili
2.1.2012 | 17:40    hanele m

to je moc milá básnička.. rytmicky bych to možná taky někde vnímala jinak ale asi záleží hodně na čtenáři :)
31.12.2011 | 11:26    dolphin

proste jedno-duchá... krásna
30.12.2011 | 22:09    Hesiona

Díky vám všem za ocenění.

Newiwo, o té změně popřemýšlím. Dík za uvítání.

Bocco, těší mě :)
30.12.2011 | 22:05    bocco

tak najskôr vítaj
čistý, premyslený text, neobyčajný z obyčajných slov,
jednoduchý a pritom hlboký
pre mňa výborné
30.12.2011 | 21:28    newivo

Kvůli rytmu bych upravil slovosled třetího řádku předposlední strofy na
"pod malá křídla skrývá si můj dech" /vyhne se navíc zbytečné inverzi/
Zbytek je ovšem jemné, kultivované dílko, plné citu. Už Tě tady přivítali jiní, tak se jen připojím.
30.12.2011 | 20:25    Tessa

A ono to není o vrabci, viď, Hesiono?
Ten tvůj je jistota všedního dne, ti ostatní - snění s očima otevřenýma...
30.12.2011 | 20:06    Olunkas

moc hezké, vážně;-)