vkládáš se svéhlavě
mezi mé ranní zprávy
do pauzy
mezi mléko
a zrnka padajícího cukru
roztočím vír
v záhybech vůně
nacházím tvoje směnky
útržky vetché
jak nádech podzimního dne
vkládáš se
vkrádáš
do vln mé vlažné kávy
do loků
do loktů
nepustím tě
je listopad ráno
mží
a advent ještě nezačal
Léta Páně 2012, dne 14.11. věnováno autorem
Hesiona
|
|
|
|
|
|

|
|
dobré, netřeba komentu.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
No, je to divný, ale tak to funguje. Asi že šťastnej člověk nemá ty správný realistický brejle.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
A mně to přijde krapet nespravedlivý - láska,která člověka naplňuje, by si taky zasloužila krásný verše... a povětšinou dostane jen ty těžce vydřený...(anebo úplně klišoidní).
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
a všeci trpící, skučící a recitující :D
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tedy doufám, že se nás tam sejde co nejvíc :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Já si vždycky vzpomenu na toho pianistu z filmu Singin´ in the Rain, jak říkal, že musí začít trpět, aby mohl konečně napsat tu symfonii :D To teda bude v tom Brně vypadat! 8D
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
já bych to jen upřesnila - podle mne lkaní plodívá mnohem lepší básně - šťastné zamilované básničky a nebo nadšené opěvování čehokoli pro mne většinou není to pravé ořechové a já sama musím mít aspoň nějaký maličkatý stresový faktůreček v sobě abych něco napsala.. a nebo musím poslouchat hodně muziky a když Múzák správně brnká.. :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Je zajímavé, že lkaní většinou plodí básně, spokojenost nikoliv. Mně ani to lkaní nepomáhá, potřebuju nějaký impuls, jiskru... zatím ovšem marně prohrabávám popel, fénix pošel, Múza jakbysmet. Takže ti docela rozumím.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Já potřebuju bejt platonicky zamilovaná a lkát pro svého nedostupného Múza. Jenže na to teď pro samý starosti není čas... Kdysi mi to do hlavy skákalo samo. Stačilo slovní spojení, nějaký nápad... ale teď pusto a prázdno.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
já tě úplně chápu, měla jsem nepsavé období na můj vkus už hodně dlouho, včil se trošičku rozepisuju ale cítím se jak batole :) tohle je moc hezká věc, milá, voňavá hřejivá.. obyčejně krásná jak už tu povídali
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Víš, jak dlouho jsem ze sebe nevydala ni básnického vzdechu? :( (Teda, vzdechů by bylo, ale dát tomu snesitelnou formu!) :D
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
S takovou básní je i mživý listopad snesitelnější. (Jestli takhle vypadá tvé "mrtvo", tak je pořád ještě houby zle).
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Děkuji vám všem. Měla jsem už pocit, že zahynu na oubytě, tak bylo ve mně mrtvo.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Takový půvabný poetický okamžik. Děsně se mi líbí
vkládáš se svéhlavě mezi mé ranní zprávy
do pauzy
mezi mléko a zrnka padajícího cukru
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
ta je tak pěkná, hesi :-) ty jsi perfektní důkaz toho, jak jde obyčejnejma slovama napsat neobyčejnou báseň o obyčejnejch věcech. tohle jsou pro mne texty, co mě umí nabít energií, díky.
|
|