Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Čert aby to vzal
Je to asi tak dva roky, co vysílali na Radiožurnálu besedu s odborníkem na téma „bezpečnost v domě,“ zaměřenou zejména na požáry a výbuchy plynu. Host RŽ přitom uváděl statistické údaje, kolik se ročně těchto neblahých událostí v našich domácnostech odehraje. A za vše prý může naše nedbalost, nepozornost, dokonce i nemístná šetrnost. Na různé pofidérní zábavy a módní oblečení nám prý peněz líto není, ale na účinné bezpečnostní signalizační zařízení, chránící nás před různými katastrofami, váháme obětovat korunu. A přitom přicházíme ročně o miliardy, a to nejen o peníze a majetek, ale i o životy, včetně těch vlastních. A to se prý někteří hazardéři proti těmto nešťastným příhodám ani nepojistí.

Vyslechla jsem si přednášku doprovázenou dotazy posluchačů pozorně a „šla do sebe“.
Ach jo… Jako kdyby hovořil o mně. Občas se přistihnu, že něco na plotně připálím, nedávno např. vejce natvrdo. To byly rány, když voda vyvřela a vejce létala po kuchyni a narážela do stropu. A jednou se mi také stalo, že mi při vaření pudingu překypělo mléko, nateklo do plynového hořáku a ten zhasl. Opravdu, týká se to i mne…

A snad to byla náhoda, telepatie anebo marketingový tah – nevím, ale netrvalo to ani dva dny, někdo zazvonil u dveří... Stáli za nimi dva mladí lidé příjemného zevnějšku, muž asi třicetiletý s černým kufříkem a o něco mladší žena s diplomatkou. A hned na mne, máme - li prý nějaké bezpečnostní zařízení proti požáru nebo výbuchu plynu. Po mém pravdivém doznání, že nikoliv, se ihned hrnuli do bytu. Poněvadž jsem byla díky předchozí přednášce na RŽ dostatečně zpracována předem, nedalo jim dlouhého přemlouvání a po chvíli již seděli v kuchyni a rozkládali na stole svoje papíry. Manžel byl naštěstí doma, takže jsem problém nemusila řešit sama. Požádal je, aby nám všechno řádně vysvětlili a nabízené přístroje předvedli. Pravili, že je u sebe nemají, ale pokud máme zájem, přístroje nám předvede a zapojí jejich technik, který se „toulá“ nedaleko. Oni prý s námi musí nejdřív uzavřít smlouvu. Manželovi se to jaksi nelíbilo, ale já ho pohledem přesvědčila, abychom na jejich nabídku přistoupil.

Až při podepisování smlouvy jsme s překvapením zjistili, že cena těchto dvou přístrojů - jednoho na měření kouře a druhého plynu, včetně jejich zapojení, není nijak levná záležitost. Pohybuje se kolem 6 000 Kč. Manžel sice trochu váhal, ale já, perfektně zpracovaná RŽ, jsem ho přesvědčila o nutnosti tohoto vydání. „Co je to oproti milionovým ztrátám, které nám v případu požárů či výbuchů plynu v domě hrozí ? A pak, jsme starší lidé, zapomnětlivost nebo skleróza možná na sebe nedají dlouho čekat. Podepsali jsme smlouvu a zaplatili hotově - bylo totiž zrovna po „důchodech“.

No, sehrané to měli ti dva perfektně. Jejich "toulající se" technik se u nás objevil snad během půlhodiny a dvě bílé krabičky, jednu obdélníkového a druhou kulatého tvaru, připevnil na stěny coby dup. To jsme si oddychli - jsme zachráněni... Naše radost sice trvá dodneška - i když s určitými výhradami. Ty dvě nenápadné bílé krabičky nás totiž neustále vyvádějí z rovnováhy.

Tak např. jednou týdně, obvykle o víkendu, peču nějaký ten koláč nebo buchty. Při tom se mi stává, že jen co troubu pootevřu, abych zkontrolovala jak se mi moučník peče, kulatá krabička protipožární, umístěná na chodbě nad vstupními dveřmi do bytu, spustí kvílivý signál, pronikající až do chodby domu. Poněvadž na ni ze země nedosáhnu, jsem nucena přinést z kuchyně židli, vylézt na ni a kvílítko zastavit, anebo mít za dveřmi neustále připravený smeták, kterým ho dobře mířenou ranou praštím po čudlíku. A to pak ještě několikrát za sebou uraženě kvikne. Musila jsem na to upozornit naši sousedku, aby náhodou nepřivolala policii nebo hasiče. Ona je totiž hrozně lekavá a už se to jednou stalo - to když jsem jednou při popíjení kávy u sousedky v horním patře zapomněla, že se mi v troubě "suší“ dýňová semena… To bylo dýmu… A tento zatrachtilý protipožární alarm spustí i když vám náhodou překypí mléko, vystříkne olej při smažení řízků, nebo se vám připálí zásmažka.

Ale ještě větší překvapení nám skýtá obdélníková krabička, bezpečnostní hlídač plynu. S unikajícím plynem sice ještě neměl co do činění, protože máme v kuchyni věčně otevřenou okenní ventilaci, je ale např. nesmírně alergický na alkoholové či lihové výpary. A může to být odér rumový, slivovicový, vinný, případně jakýkoliv jiný, stačí, když si za těchto nevlídných zimních dnů přilijeme - tedy z preventivních protichřipkových důvodů, např. trošku slivovice, nebo rumu, do horkého čaje. A uvařit si pro zahřátí svařák, který vám v tomto nečase tak příjemně rozproudí krev? Ani nápad… Jen co do vařící vody začneme přilévat víno, spustí bengál jako pominutý... Vzbudil by nejen celý dům, ale snad i celou čtvrť. A zastavit ho? To je problém. Je připevněn na stěně až u stropu, abych na něj dosáhla, musím do sklepa pro žebřík.

Představte si, co se mi nedávno stalo. Měla jsem jakousi pilnou práci a zdržela jsem se u počítače dlouho do noci. Po půlnoci mě roztřásla zima a já si vzpomněla, že máme ve špajzu zbytek svařeného vína. Nalila jsem ho do plecháčku a postavila na kamna... Ale jen co jsem pod ním zapálila plynová hořák, spustil alarm… Rozječel se do ticha noci, nedbaje nočního klidu, jako blázen, až rozštěkal všechny psy v domě. Rychle jsem běžela do sklepa pro žebřík aby nevzbudil i manžela - rozkvílel by se i on… Ještě štěstí, že má tvrdý spánek.

A tak se stalo svařování vína v naší domácnosti tabu. Nedávno nás měli navštívit naši známí a my se rozhodli, že svaříme grog. Manžel dostal výborný nápad jak na protiplynově- alkoholický alarm vyzrát. Při přípravě grogu jej jednoduše odpojí a odnese do vedlejší místnosti. Stalo se. Sundal krabičku se stěny a strčil ji v ložnici pod peřinu. Svařili jsme grog a s našimi přáteli usedli do křesel v obýváku. A jak si tak pěkně povídáme při sklenkách voňavého životabudiče, pozorujíce, jak za okny poletují sněhové vločky, najednou: co to? Z vedlejšího pokoje se začne ozývat známé kvílení, ale takové přiškrcené, tlumené a naříkavé… Po chvíli nám to došlo. Ach jo - zase to naše protiplynové strašidlo, tentokrát ale kvílí z důvodu sebezáchovného, dochází mu šťáva - vybíjí se mu baterie…

Ocenili jsme to. Opravdu chytrá věcička, zodpovědná. Nedá se ničím odradit, plní své úkoly svědomitě. POŘIĎTE SI JI.. Bude vás chránit, nebudete se s ní nudit, a jako prémie navíc - udělá z vás abstinenty…



P.s.: Asi po měsíci, co jsme si tyto krabičky pořídili, bylo v ČTV varování, že po domech obcházejí dealeři, kteří nabízejí lidem notně předražené bezpečnostní alarmy. Pozdě, vážení, už se stalo…






Léta Páně 2012, dne 14.1. věnováno autorem hariet
  
21.1.2012 | 13:32    Doremifa

...nic tak člověka nepobaví, jako trable druhého. Příjemná vyprávěnka.
:)
17.1.2012 | 9:25    Ivoš

Hezky napsaný příběh o tom, co bude potom, když člověk příliš věří a podomní obchodníky nežene ode dveří!
16.1.2012 | 10:21    hanele m

tak to mě hodně pobavilo a rozhodně si na ty agenty dám pozor :)
16.1.2012 | 0:24    hariet

Zapomínám, ale dávám si majzla. Znáte ten vtip, jak se chtěl jeden utopit? Provaz si uvázal na větev nad rybníkem a při realizaci činu se větev zlomila a on spadl do rybníka. Když se z něho konečně vyhrabal, pravil: "To je hrozný, kvůli pitomému věšení jsem se málem utopil..." X$( Zdravím JC seniora. Dobrou noc.
15.1.2012 | 17:27    JC senior

Nezapoměň ještě na úrazové pojištění, když lezeš po žebříku vypnout "skříňku" je úraz ve vzduchu..!!!

PS. Nejsem pojišťovací agent!
15.1.2012 | 13:42    Tessa

Ano, tohle dílko si už kabátek s hrdým nápisem Fejeton zaslouží. Nemá ho sice ještě "na míru", ale tak o číslo větší - což lze napravit poměrně nepopulárním zásahem , totiž škrtáním. A sice před uveřejněním. Napsat, nechat chvíli(třeba den) odležet a znovu si přečíst. A bez milosti vyházet "vatu", dlouhé popisy, opakující se situace (vybrat tu více vtipnou, zbytek zahodit) a opakující se slova - třeba to,že hlásiče mají tvar obdélníkové a kulaté krabičky. Všechno,co není podstatné pro hladký chod děje.
Dobře promyslet, který fakt zvolit jako pointu - zda ten vtipný o abstinentech nebo ten o předražených alarmech. Takto po sobě působí jako nastavovaná kaše.
Jinak Terčiny připomínky podepisuju - snad až na ty tři tečky. Ty používám dost často, ale spíš v pasážích, kde jednající postava váhá, přemýšlí, anebo když chci, aby si čtenář utvořil závěr sám.
Každopádně toto dílo ze všech tří dosud publikovaných je nejlepší ( a kdyby se napřed uleželo a učesalo, byla by to paráda).
15.1.2012 | 11:59    hariet

Já to slovo "zatrachtilý" nepoužívám, archaický lidový výraz pro české slovo ošemetný, komplikovaný a pod. Používali ho staří lidé na vesnici za mého mládí. Najednou mi z ničehož nic vytanulo na mysli - a já dám odjakživa i na intuici. Ta mě často dovedla správným směrem. Díky za reakci, Kilgorku Troud (to už vůbec neví, co to znamená, snad něco hezkého. Přeji dobrou chuť k nedělnímu obědu. (Je 12 hodin). :) Díky za reakci.
14.1.2012 | 22:16    Kilgor Trout

jo slovo zatrachtilý jsem dlouho nečetla :) snad v Nerudovi.. ale proč ne, je to oživení..
14.1.2012 | 22:14    hariet

Terezko , vadí - nevadí, je dobře když je i laické dílko formálně správně, jazyk český - mateřský si to zaslouží. A já, neliterát to oceńuji. Ještě jednou díky za radu. Mirka.
14.1.2012 | 22:13    Kilgor Trout

nejvíc mě pobavil popis kvílítka a jeho umlčování, těším se na další
14.1.2012 | 22:08    terezahol

s tím opravováním - přímo do textu zasahovat nejde )pokud je tam nějaká chyba nebo překlepy, opraví admin)... pokud autor chce, může vydat díla znovu a pojmenovat ho třeba (2. verze), ale jednak až další den, protože tu hlídáme, aby autoři vkládali jedno dílo denně (aby se to tu nezahltilo, protože třeba na předposlední epice se stávalo, že někdo zaráz navkládal deset věcí, a také aby tak admini měli možnost každému dílu věnovat dostatek prostoru)... zde jsme to nějak se Sendy přehlédly. Ale ta "druhá verze" se tu, co vím, používá výjimečně, snad jen tehdy, pokud autor pod vlivem komentářů úplně změní na dílo názor, chce ukázat, jak by ho zvládl zpracovat "jinak"...
... a nemyslím si, že tu by se jednalo o prózu, která by to potřebovala. Ty tečky, zkratky, závěr jsou věci spíše technické - a navíc, názor jednoho kritika není směrodatný, co vadí mně, nemusí ostatním, apod., stejně tak přímá řeč, není životně nutná, ale jistojistě oživí třeba texty příští :)
14.1.2012 | 21:59    hariet

Díky,
Terezko, zapisuji si to důrazně do hlavy. Tři tečky, zkratky RŽ, apod., případně např. a P.S. do literárního textu nepatří. (Ach jo - ty tři tečky se mi pořád vnucují, zvykly si na mne). A víc přímé řeči, oživí text. Jestli to jde opravit, opravím to. Fejetony bývají kratší, to je pravda.
Ještě jednou zdravím a děkuji za radu. Ta je nad zlato.
A díky i Sendy, že je dílo tak rychle na webu. Dnes je to můj jediný literární počin, víc bych ani nestihla
Obě Vás zdravím - i ostatní lidičkové - a a dobrou noc.
Mirka. :)
14.1.2012 | 21:27    terezahol

toto je mnohem akčnější, než minulá díla, prozaicky zpracované dobře, vím, že umíš, zábavně, s příběhem i poučením. Bavilo mne.

Kdybych měla mít nějaké výtky, tak za mne
... rušilo mne časté použití tří teček, osobně zastávám, že by se v próze ani novinách neměly vůbec užívat a pokud ano, tak minimálně. Většinou mi to přišlo zbytečné a spíše "text - trhající". to byla pro mne asi hlavní věc
... kromě toho bych eliminovala výskyt slova "např." - jednak bych rozepsala do plného tvaru, přece jen je to próza a ne odborný text, navíc se vyskytuje poměrně často
... totéž pro zkratky RŽ, ČTV - používají se spíše v žurnalistice nebo univerzitních pracech, ale v literárním textu na mne působí lépe klasické rozepsání

Místo závěrečného PS bych dala spíše něco jako "a na závěr" nebo "dodatek", "ps" podle mého patří spíše do dopisů.

Možná konec před "ps" vyzněl trochu reklamně - samozřejmě chápu, jak jsi jej myslela, ale určitě by podobné sdělení šlo nějak "obepsat", zjemnit, protože ten dodatek s abstinenty zase má dostatek vtipu.

Občas by to mohla oživit přímá řeč - třeba dialogy těch obchodníků nebo začít text přímou řečí hlášením v rozhlase, stejně tak později něco ve stylu "pojďme, uděláme si svařák" nebo "odpojíme to," rozhodl manžel... ale toto je spíše kosmetická rada, jak ještě obohatit.

Co se žánru týká, na fejeton by text tentokrát pojetím a zpracováním odpovídal, možná je na něj trochu dlouhý (ale konec konců, ty klasické z meziválečných let mívají taky v knihách více stránek)
14.1.2012 | 21:20    Sendy

Mea cupla! Mea culpa! Schválila jsem, aniž bych si ověřila, jestli už jsi dneska něco nevložila. Pro příště, prosím, jen jedno dílo denně.
Tentokrát jsem se zasmála. Hlásič plynu, co hlídá požívání alkoholu... Jsou rodiny, kam bych ho pořídila povinně. :D