jo jo, zpočátku sladké, ale pak ...

potměšilé vyznání :-)

Jistě Tesso, ještě je třeba například otevřít oči, ale ani to nestačí

Miluju stručné a výstižné básně. Asi proto, že to sama neumím :)

Sendy, miniatury neumím, to přece víš, takže zůstaňme u výkřiku...ovšem cynismus? Spíš ironie...

Díky tobě, Dotě i Špáďovi, že jste pár řádků přidali...
Mimochodem, Špáďo - rozsvítit nestačí...

Kdyby jen bylina, rezko...
Díky za návštěvu:)

nu věřím, že po čajíčku s potměchuti se lapá po dechu...
nebudu se rvát o lásku, jen pij ..! miláčku ;-)

Potměchuť je jedovatá až 2,5m vysoká vytrvalá bylina

Marcone, i výkřik může být komorní...možná šepot, možná jenmo výdech...
Ten střed tam není jen kvůli názvu, věř mi, pro mě má slovo potměchuť zcela specifický význam a souvislost s řádky před i po...

Ano, jenom o lásku..viz má odpověď Flávii.
Díky, že jsi četl a přidal svoje slovo

Flávi, jestli se dá něco brát smrtelně vážně a ironicky současně, je to přesně tenhle text. Díky za komentář, jsem ráda, že nejsi ryba;-)

Potměchuť... doslova a do písmene potmě chuť...  Zkus tedy rozsvítit či vyčkat rána, uvidíš, co se z té chuti vyvrbí za světla. :-!

Výkřik? Proč?
Já bych to viděla na miniaturku. Možná malinko cynickou, leč do morku kostí pravdivou.

Vykřikla jsi na nás obratně, poeticky a inteligentně. Takové výkřiky si nechám líbit.

na výkřik mi to příjde poněkd komorní. Ale hloubku i myšlenku to má, to uznávám.
Jenom o lásku?
Je to největší málo, o které jde?

První strofa to celé osvětlila, potom poslední. Ten střed váže název, ale nemusel tam být. Já se k tomu s dovolením budu vracet rád, ale bez toho středu.protože nejde o to někoho nutit, musí to jít samo.chtít, nechtít?

Tess, je úžasné byť oporou. Ešte úžasnejšie mať oporu.
Tvoj výkrik sa dá brať smrteľne vážne, ale aj ironicky.
Ide len o povahu človeka, ako v ňom bude chytať pointu.
Či s háčikom, alebo do siete.
Ach, byť tak rybou, mala by som úplne iný komentár k Tvojmu dielku:)