Flavia - děkuji

Tvoju báseň si viem predstaviť ako plátno od uznávaného maliara.
Sýta farba ničiteľa a ix zničených.
Bear, ďakujem Ti za detailnú obrazotvornosť.

j@newe - to nemohu říct - potřeboval bych rozum :D
livebete - ono by to bulo bez toho podčárníku takový neukončené, že... je to tam nutný / nutné....

z dobrýho úhlu nakreslenej portrét tý všudypřítomný "dámy" :)
Bez toho podčárníku bych se taky obešel, ale chápu žes ho tam chtěl mít.

co nemam, nepotrebuju... :D

Cindo to je Fišer, ale Loukotková to v Navzdory básník zpívá přebásnila lépe. Drsně a jadrně: .....škvař s výplachy jež holky poživačné si v nevěstnci vzaly na rozkrok a jazyky v tom udus utrhačné. Pak vezmi tento lahůdkový mok / sceď přes spodky, co nepraly se rok / na oheň dej a sotva vřít to začne/ vhoď prasečího hnoje žok / a jazyky v tom udus utrhačné. To je síla... Jarmilu jsem měl rád.
Dolphine. ano - mně vydí, že něco nemám, ale nic se mnou nedělá, že to má někdo vedle mne.

Sendy - škoda, že tu není zelený blicí smajlík...+

Ta poznámka pod čarou je pro mě nadbytečná. Čtenář dostal vše, co potřebuje, v řádcích nad.
Závist je mrcha, ale když motivuje, dá se snad odpustit (Soused to má, já ne, tak víc pracuju, abych si to mohl koupit.). Ona se ale vyskytuje spíš ve své ohavnější podobě (Soused to má, já ne, tak mu to rozbiju, aby neměl ani on.).

vidím, že presne tak reaguješ na závisť ako delfíny...
ktoré keď ju vycítia v tom momente sa dokážu zmeniť na žralokov...
neznášam závisť... je na prvom mieste v mojom rebríčku čiernych vlastností, akými mohol byť človek obdarený...

s dovolením jsem kategorii úvaha přehodila, šlo určitě o nedopatření.
napadlo mě při čtení villonovo "vem arznik a olovo tam vlej... škvař jazyky svých klevetníků."
četla jsem jí bez kousku pod čarou, sečtení pod podtržením bylo pro mne už navíc.

Vždycky jsem si myslela, že "ta zelenooká" se jmenuje žárlivost, ale - koneckonců - ty dvě jsou z jednoho hnízda.
Ten smajlík na konci mi nepřijde jako dobrej nápad.