Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Ex libris viola
v knižnici zo včerajškov
denne dozrievajú nové prírastky

občas oprašujem
aj oddelenie roku prváčky
pocit hrdosti
pritískať si na malú hruď
prvý šlabikár...

(„Fialôčka, kde rastieš?
pod kríčkami v tôni.
a včielky ťa nájdu tiež?
nájdu, vďaka vôni!“)

*

zas som sa kĺzala
v ametystovej melanchólii
s vetrom, rozochvievajúcim nehu
päťkrídlovým motýlikom
čupiacim v hniezdach
zo zelených sŕdc

tak ako každý rok
vlnili sme sa úplne
ne/obyčajne

fialovo
Léta Páně 2012, dne 27.4. věnováno autorem Ivona
  
15.10.2012 | 19:47    maaty

Ivon-milujem Tvoju poetry-je v tom to z/vodné znamenie-ano!ano!
dávaj toho viac ale-chýbaš mi
7.6.2012 | 13:30    rezka

první pravé fialky, voní, ale jen velmi kratký čas,
krátké je dětství z pohledu dospělosti
poetická vzpomínka na prvňáčka;-)
6.5.2012 | 15:58    terezahol

melancholie, která se prolíná s trochu strnulým zvykem? Něco, co považujeme za naši součást, samozřejmost a u čeho se přitom chvějeme, kdykoliv nám (jednou do roku) dojde, jak je vzácné?
takové letmé...
30.4.2012 | 10:53    Ivona

Ďakujem, victor, "bojujem" občas s adjektívami, ale vždy ma zatiaľ nejaké premôžu :-)
28.4.2012 | 8:07    victor

Ivona, nech sa tu dobre cítiš, prikladaj do vienka nežnej poézie, ktorá, pôdľa mňa, je Tebe vlastná ... básne máš viac vystavané na adjektívach, ale pocit z nich je príjemný a ezoterický, takže popíjam kávu a ladíme s básňou... :)
27.4.2012 | 20:59    Ivona

:-) ďakujem vám všetkým za také milé privítanie, teším sa, že si postupne budem čítať tvorivé záležitosti na LW a snáď sem-tam ešte niečím prispejem :)
27.4.2012 | 20:41    dolphin

veľmi príjemný návrat pomocou dotykových veršov...
ďakujem
27.4.2012 | 20:25    Lili

viac ako "ametystovú melanchóliu" mám radšej ametyst samotný... :)
povznáša... a ulahodí duši.
... ako aj tvoja báseň.
27.4.2012 | 18:18    Flávia

Dojímavo spomienková.
Pre mňa najlepšie posledné dva odstavce, tie ma pohojdali na svojich vlnách. Živelných vlnách.
27.4.2012 | 14:51    hanele m

nemám ráda fialovou barvu jako takovou ale fialky mám ráda moc.. jsou něžné a křehké a krásně voní - jako tahle básnička :)
27.4.2012 | 14:30    Dota Slunská

jo, život je ne/obyčejná knihovna a kdo rád čte musí rád i žít, brát všechny ty vzpomínky jako knihy, ke kterým se můžeme vždycky vracet a zakládat si nové, ty, kterých si obzvláště ceníme i ty, které nám pomáhají hledat cestu, třebaže nevede jen skrz příjemné a srdci blízké žánry. a ty fialky zavoněly, a nejen proto že jsem je nedávno očichávala na zahradě. :)

ať se ti tu líbí
27.4.2012 | 13:36    marta

neobyčajne fialovo rozvlnená nostalgia

vitaj na LW, Ivona
:-)