uf, lekla jsem se po otevření té velikosti písmen.
ačkoliv u na - povídá mi ta pomlčka přijde jako milá slovní hříčka s dvěma významy, u těch dalších slov mě spíš už ruší, tam jsem její význam nepochopila a nedocenila. docela bych věřila tomu, že je to zápis z deníku schizofrenického pacienta... ty hlasy, ty hlasy. ale nechci nijak zlehčovat, vnitřní hlas může být mnohdy i o něčem úplně jiném, než o diagnóze...

Jen tak mě to napadlo, protože ten text je spíš takovou lehkou obměnou toho předchozího, než aby přinášel něco "svého". Každopádně je to téma velmi inspirativní pro báseň i prózu.
technická poznámka: Nejsem si jistá, jestli ta obrovská písmena a velké mezery svědčí dílku, které je spíše komorního rázu. Podle mě mu dělají medvědí službu, ale záleží na tobě, autor jsi ty.

je to o vnitřním hlasu, o záhadném našeptávači a o jeho rozpoznávání, taková vntřní cesta, i když mnohdy nedokonalá...
budu se muset zamyslet zda neudělám nějaký soubor, dobrý nápad:)

Z nějakého důvodu jsem si při čtení vzpomněla na tvou předchozí báseň. Takže na její závěrečnou otázku jsi právě odpověděl...a co bude dál?
Je to z nějakého seriálu o vnitřním hlasu?

Z nějakého důvodu jsem si při čtení vzpomněla na Petra Muka a "jeho" Zrcadlo. Jdu hledat cédéčko.
:)

ahoj
to je fajn, je to přece nevědomí a tak mi to mělo být
velikost je dobrá, děkuji oo/

takhle veliký to opravdu chceš?
jinak se mi líbí že je to hravé ale jinak jsem po tom jen tak sklouzla, nezávazně :)